pány i svěží knihy pro mládež, O našich legiích) dětech a
zvířátkách v Sibiři (1921) a Kolja Mikulka (1927).

Publicisticky doprovodil R. Medek vývoj, osudy a
organisaci československých legií »úvahami, poznámkami, sny,
výzvami a dokumenty« shrnutými do svazku Blaník a
válečnými pamětmi a vzpomínkami z let 1914-1920 Pout do
Československa (1929-1934 ve 4 sv.), k nimž se pojí
cestopisné feuilletony, sršící bystrostí pozorovatelskou: Do
nejkrásnější země světa (1922), Česká pout do /talie
(1926) a Lístky z Francie (1929).

Sloučením výrazové zdobnosti českého symbolismu a
dynamické patetiky básnictví vitalistického našel R. Medek
sourodý výraz pro to, oč se v nejlepších chvílích sdílel
s tužbami a schopnostmi československého zahraničního
odboje: pro plnokrevnou mužnost, prahnoucí po hrdinství
a nelekající se oběti pro ně. Někdy básníka přehlušuje stále
diskutující resonér, který ochotně udílí slovo
mnohoslovnému řečníku. V debatách dává za pravdu jako mluvčí
legionářské pravice liberálnímu individualismu proti
názorům socialistickým, slovanství staršího typu proti
humanitě mezinárodní, pevně založené tradici proti experimentům
ducha; jeho mladší druhové, jako Jos. Kopta neb Jar.
Kratochvíl, podali ve svých dílech nejen názorově, ale i
umělecky kritiku koncepcí Medkových. Pro svou výpravnou
vervu, ale i pro komposiční bezstarostnost bývá jeho
legionářská epopej srovnávána s románovými letopisy
Jiráskovými; s nimi se sdílí též o výchovnou tendenci, budící
národní energii, posilující věrnost k domovu, velebící
ctnosti hrdinské.

Legionářská lyrika česká se vzepjala Medkovými
skladbami nejvýše; co vzniklo ať za hranicemi z přímých
zážitků, ať po návratu do vlasti ze zálibných vzpomínek, nemůže
se s ní měřiti. Rázovitější z legionářských veršovců je
moravský Slovák Oldřich Zemek (* 1893). Ten zaujal v próze
náladovými obrázky z Japonska, v poesii pak některými
epickými motivy špilberskými a lyrickými variacemi
máchovskými.

Z básníků, které zastihla světová válka v rozhodném
stadiu vyzrávání, jali se někteří - ne bez otřesných dojmů
válečných - čerpati lyrickou inspiraci z oblastí
podvědomí. Z nich R. Weiner ztlumočil vedle O. Fischera a E.
Hostovského nejpravdivěji problematiku českého židovství.

33 - Arne Novák: Stručné dějiny literatury české.

605