visko zaujal po válce za redakce J. Vrby plzeňský Pramen (1920-1927). Osobitější ráz mínil vtisknouti Josef Knap svému měsíčníku Sever a východ (1925-1930), vydávanému v Turnově; chtěl čeliti jednostrannému západnictví českému i centralismu pražskému jednak důrazem na písemnictví slovanské a severské, jednak pěstováním slovesnosti, tkvějící kořeny v severovýchodních Čechách a v selském životě tamním, ale tyto zásady, dílem regionalistické, dílem ruralistické, ustupovaly v revui běžnému eklekticismu. Z vůdčích osobností starší generace se snažili zvláště F. X. Šalda a St. Neumann obnoviti časopisecký ruch, potuchlý zánikem revuí ve válce. F. X. Šalda založil r. 1917 Kmen) zajímavý hlavně kritickými projevy redaktorovými. Když po dvou rocích yřešlo řízení »Kmene« do rukou Neumannových, převedl Salda kruh svých přispěvatelů nejprve do Kritiky (1924-1928, spoluredaktory byli zvl. O. Fischer, Fr. Gotz a R. J. Malý), později do Tvorby (1925, spoluredaktoři tíž, vedle nich také K. Teige; pak se list proměnil v propagační orgán komunistický sociálně politického obsahu, hl. za vedení Jul. Fučíka) ;-- až r. 1928 založil Baldův Zápisník) který do smrti vyplňoval výhradně vlastními články, kritikami, básněmi, povídkami i polemikami. St. K. Neumann slučoval již ve »Kmeni« (do r. 1922) nové tendence literárně umělecké se snahami sociálně revolučními v duchu sovětského komunismu; to propracoval pak důsledněji v Červnu (1918-1921), ochotném a shovívavém útulku nastupujícího básnického pokolení; stranické propagandě a polemice jsou vyhrazeny potom jeho listy Proletkult (1922-1924) a Komunistická revue (19241928) . Poválečná mládež literární se s Neumannem sdílela o těsné spětí zájmu sociálně revolučního s nadšením pro nové směry v básnictví i výtvarnictví západním, jmenovitě francouzském. V otázce politické taktiky, s uměním vlastně nesouvislé, mládež se však rozestoupila do dvou táborů, jež se potíraly, ač estetickou teorií a praksí se namnoze kryly; rok 1922 byl časovým mezníkem tohoto třídění duchů. Pravé křídlo, zorganisované v brněnské »Literární skupině« a v jejím časopiseckém orgánu Host (1921-1929, v redakci původně L. Blatný a B. Vlček, pak v nejvýznamnější době Fr. Gotz a Č. Jeřábek, později A. C. Nor, A. M. Píša a V. Černý), vystoupilo manifestačně Sborníkem Literární 594