doval u německých piaristů v Broumově, vyšší třídy pak
na českém ústavě v Hradci Králové; zde se plně probudilo
Jiráskovo vědomí vlastenecké. R. 1871 odešel do Prahy
studovat historii; stal se suplentem gymnasia v Litomyšli,
pak přešel jako profesor na tamější školu reální a vytrval
tam celkem 14 let. Starodávná Litomyšl s dochovanými
tradicemi měšťanskými a piaristicky gymnasijními,
částečně i zámeckými zbystřila jeho pozorovatelský dar a
obohatila jeho kulturně historické vědomosti. Odtud si odnesl
nejen »maloměstské historie«, »starosvětské obrázky« a
jiné menší prózy, ale i látku dramat vesnických
»Vojnarka«, »Otec« a maloměstské »M. D. Rettigové« a mnohý
podnět pro »F. L. Věka«. R. 1888-1909 působil na vyšším
gymnasiu v Praze; výslužbu trávil dílem v Hr.onově, dílem
v Praze, obdařen různými důstojnostmi. Národně
výchovné a buditelské své dílo dovršil Al. Jirásek statečnými a
důraznými projeyy v první světové válce, kde svou obecně
uznanou autoritou několikrát podepřel úsilí o politickou
samostatnost československou; jeho jméno, dílo i
stylisace dodaly váhy květnovému manifestu českých
spisovatelů r. 1917; r. 1918 v dubnu pronesl přísahu národv
českého v Obecním domě, jejíž forma jest jeho dílem; r. 1918
v prosinci uvítal jménem spisovatelstva presidenta
Masaryka při slavném,vstupu na půdu pražskou; vl. 1918-1925
byl členem Nár. shromáždění a jeho senátu. Zemřel v
Praze 12. března 1930 a po slavném pohřbu převezen jeho
popel do rodného Hronova.

Literární svou činnost zahájil r. 1871 baladou Žena
podloudníkova a básně psal do r. 1876 v náladách i v slohu
vlastenecké generace z »Ruchu«; Básně vydány až
posmrtně Mil. Hýskem. První jeho povídky zl. 1872-1874,
shrnuté později (1878) do svazku Povídky z hor) jsou malé
ostře vypracované charakteristiky lidových postav, úsečné
podáním a úzké obzorem, s přÍ'klonou k venkovským
povídkám Hálkovým. R. 1874 přináší první historickou povídku
Jiráskovu Viktora z období bělohorského, neuchylující se
v celku od starší sentimentální romantiky, r. 1875 pak již
velký dějinný román ze selského povstání na Náchodsku
r. 1775 Skaláci. Trojí oblast látková, jež Jiráska vždy
znovu vábila, se stýká v »Skalácích«: život poddanského lidu
v jeho rodném kraji v době úpadku, skvělý a nespravedlivý
svět poživačné šlechty v době rokokové a živel vojenský.

Pro snazší orientaci třídíme Jiráskovy práce podle
údo
391