bou krajinářskou, byla i u nás řada básníků, malujících přírodu ja:ko věčnou průvodkyni a dekoraci důvěrných vztahů lidské duše; především V. Hálek, jehož kniha »V přírodě« obsahuje veskrze originální a svěží postřehy krajinářské a jenž se také v některých cestopisech dívá na kraj a jeho náladu čistě malířsky. Avšak teprve v některých knihách J. Vrchlického se básnická krajinomalba osamocuje a básník se snaží zachytiti charakter, ovzduší i ducha krajiny. V tomto osamocení krajinomalby postoupili jeho epigoni dále, a zesilujíce stránku popisnou, omezovali živel myšlenkový, ačkoli zprvu stěží dovedli vytvářeti krajinářské obrázky bez point, ať vtipkujících, ať společensky moralisujících. Na tomto stupni stojí krajinářské obrázky Ant. Klášterského, Aloise Skampy, E. Čenkova, práce celkem přechodní. Novou metodu přináší proti nim pojetí t. zv. impresionistické; průpravou jsou lyrické obrazy oduševnělé přírody J. Nerudy od »Knih veršů« po »Prosté motivy«. Vychází od základního názoru, že krajina s celým ovzduším, se svým světelným a barevným naladěním není než odrazem duše pozorovatelovy a že se mění podle jeho vnitřních stavů. Umělecký vývoj spisovatelůimpresionistů spadá však již většinou do období následujícího. Malé genrové výjevy ze života nižších společenských vrstev, po způsobě Coppéeově u nás zdomácnělé, zavdávaly často podnět. k zdůrazňování sociálních tendencí, častěji pouze k naivnímu a sentimentálnímu pohrávání s nimi. Do skupiny lyriků, tíhnoucích k básnictví genrovému, náleží nevýbojní veršovci: Jan červenka (1861-1908), překladatel ze španělštiny, suchý krajinář Alois Škampa (1861-1907) a skromný :pěvec malých radostí Antonín Klose (1861 1906). , Nad ostatní členy této skupiny vynikl Antonín IDášterský ('" 1866 v Mirovicích na Písecku z rodiny jihočeské po meči i přeslici, ale většinu života ztrávil v Praze, kde zemřel r. 1938). Ve svých knihách probral Ant. Klášterský veškeré básnické druhy a látky, v nichž si jeho pokolení libovalo; pozdní Vrchlický a stejnou měrou Sládek byli mu domácími vzory, k nimž přibylo i působení lyriků anglických a amerických. Psal coppéeovské obrázky přírodní s nemužnou titěrností v pozorování; vyčerpal.:v genrových básničkách Prahu, rodný jihočeský, brdský i chodský venkov i život končin zhlédnutých na cestách; pokusil se vytvořiti 378