Literární orgány období (Jechova a Vrchlického.

Pokolení, které následovalo po skupině Nerudově a
Hálkově, vstoupilo do literatury řadou básnických
almanachů. Z nich nejvýznačnější byl Ruch, jejž r. 1868 vydal
Josef V. Sládek; v' něm kromě méně významných spiso~
vatelů se přihlásili do literatury Sv. Čech, Jar. Goll, L.
Quis; národně politické uvědomění se hlásí z většiny básní
a odlišuje sborník od slovesných projevů kosmopolitické
školy Nerudovy. R. 1869 redakcí Oto Hostinského, Sv.
Čecha a V. Šolce vyšel Almanach českého studentstva,
v kterém se uváděla neznámá jména Boh. Adámka, Oto
Hostinského a Z. Wintra (= V. Zikmunda). II. roč.
»Ruchu« (1870) neznamenal příchod významnějších
básnických osobností, až na El. Krásnohorskou. Zato o rok po·
zději v podniku s:e.íše krajinském, Anemonkách, básních
omladiny jižních Cech (1871, redakcí Jos. Kálala, Jana
Dunovského a Fr. Heritesa), vyskytla se řada vynikajících
debutantů, mezi nimi Fr. Herites, Jos. Holeček a Jar.
Vrchlický. Tito mladí jihočeští spisovatelé byli i jádrem
III. ročníku Ruchu (1873; sestavili Jos. DUrich, Jos. Kálal
aJ. R. Nejedlý) ; vedle nich se kupila i nová generace
básnická, B. Jelínek, K. Kučera, Oto Mokrý a Rud. Pokorný.
K nim se r. 1878 připojili účastníci nového Máje.,
redigovaného Fr. Ulrichem a Fr. Kvapilem: V. A. Jung, Fr. Kvapil,
K. Leger, Al. Škampa a j. hlásili se jako napodobitelé a
epigoni Jar. Vrchlického k básnickému světoobčanství, ale
obraceli zřetel k látkám a fo.rmám národní i umělé poesie
slovanské. Reakcí proti jednostrannému epigonství' J.
Vrchlického a proti mechanickému světoobčanství byly
»almanachy moravské omladiny« Zora (1877, 1878 a 1885
za redakce L. Čecha, Fr. Bílého, J. Herbena aj.). Mládež
vychovaná na moravských gymnasiích toužila po
literatuře obsahem i duchem národní a hovějící potřebám
moravským. O smír mezi snahami »Máje« a úsilím »Zory«
se za redakce J. Hudcovy pokusil r. 1879 Almanach
české omladiny, kam přispěli mladí básníci obou skupin.

Vedle almanachů byly střediskem života slovesného
některé literární časopisy. V přední řadě jejich stál Lumír,
významnější ještě než jeho jmenovec, řízený F. B.
Mikovcem. Založen koncem r. 1872 J. Nem.Qou - Vít. Hálek
propůjčil jen své jméno - přešel již v půli I. ročníku do
rukou redakčního komitétu, skládajícího se z předních

336