tilillonův (1872), Zkouška státníkova (1874), kde ústy
Kaunkovými u dvora Marie Terezie břitce objasnil svůj
program politický, a napoleonská veselohra Světa. pán v
županu (1876); censurouza:kázáno předvedení Dobrodruhů
(1880) z období Rudolfova; v pozůstalosti byla nalezena
a posmrtně vydána komedie Jenerál bez vojska (1889).

Z tehdejší žně veseloherní většina komedií jest dávno
zapomenuta. Největší úspěch však měl svými fraškami
vynikající herec Národního divadla, František Ferdinand
Šamberk (1839-1904). Z jeho hojných frašek, překypujících
neodolatelnou komikou směšných situací, pitvorně
žertovných postaviček vybraných ze skutečnosti, výstředně
vtipných nápadů, posud bývají hrány: Blázinec v prvním
poschodí (1867), Rodinná vojna (1880), Jedenácté přikázání
(1881), Palackého třída č. 27 (1884), pak lidové hry,
sentimentálně popularisující dvě protichůdné postavy našeho
obrození, Josef Kajetán Tyl (1882) a Karel Havlíček
Borovský (1Sg3).

Dva dramatičtí spisovatelé, kteří celý svůj život
věnovali divadlu, zasluhují tu zvláštní zmínky; J. J.
Stankovský a J. L. Turnovský.

Josef Jiří stankovský (1844-1879) ,nějakou dobu ředitel
kočující společnosti herecké, pracoval pro divadlo jako
překladatel německých, francouzských a španělských
kusů, jako pořadatel a upravovatel operních textů, jako
pisatel veseloher: Hej Slované (1867), Literární nádeníci
(1867), Do zbraně! (1867), Krakonoš (1871), Malý král
(1881, posmrtně) a j., jako básník sardouovské dějinné
truchlohry z povstání holandského Žebráci (1872) i
pořadatel Divadelního slovníka (1876) a Kroniky divadla v
Čechách (1882, dokončil J. L. Turnovský). Oslavě českého
divadelnictví na sklonku XVIII. věku slouží nejlepší jeho
román Vlastencové z Boudy (1878), divadelní svět líčí
i jiný román O slávě herecké (1879). Psal i historické
povídky.

Josef Ladislav Turnovský (1838-1901), dědic a
pokračovatel Tylův, byl v mladších letech hercem, ředitelem
kočující společnosti, pak novinářem. Kromě překladů
hojných dramat podal v četných causeriích vzpomínkového
rázu, na př. Z potulného života hereckého (1882), Paměti
sta-réhQ vlastence (1900), i v literárně dějepisných pracích,
týkajících se kromě Rubše hlavně Života a působení J.
lí.Tyla (1881, nově zprac. 1892), cenné příspěvky k dějinám

312