by; nejrázovitější z »pověstí«, Poslední poustevnice (1886),
látkou i humanitním deismem se řadí těsně k »Posledl1í
paníHlohovské«. Spletitější stavbu a větší rozsah
majíRomanetta z Ještěda, naplněná namnoze živly tajemnými a
nadpřirozenými a vracející se někdy k tématům velkých
ještědských románů autorčiných; tak motiv rodinné kletby
znovu zpracován v romanetě U sedmi javorů (1890),
Eviččinu oběť bere na sebe Monika Velebová, hrdinka
romaneta V hložinách (1885), kdež opět Světlá záporně odpovídá
k otázce po oprávnění rozvodu.

Do dvou cyklů se seskupily četné novely, v nichž K.

Světlá kreslila starosvětské obrázky z měšťanské Prahy
na úsvitě XIX. věku, volíc buď látky ze života bohatého
kupectva neb měšťanstva, buď z důvěrného ovzduší
pobřežních dřevařů a rybářů; jsou to sbírky Pod starými krovy
a Ze staré Pmhy. S nimi těsně souvisí pět prací vesměs
z poslední doby, shrnutých pod titul Ohlasy z roku 1818
(v sebr. sp.), kde revoluční události, zachvívající hlavně
kruhy studentskými, jsou pozadím všedních příběhů
milostných. Jiná skupina však, představovaná románem Miláček
lidu svého (1882) i sbírkami Tendenční povídky pro náš
lid a Časové ohlasy (v sebr. sp.), nese soustavná a
uvědomělá snaha stvořiti lidovou četbu, která by ve smyslu
rozhodného a bezohledného vlastenectví odpovídala ke
všem časovým otázkám. Národnostní horlitelka
zatlačuje básnířku. Kromě této produkce novelistické, k níž se
druží osm povídek pro mládež, nepojatých však do sebr.
spisů (mezi nimi nejsvěžejší jest povídka Skala mé štěst'í
z r. 1867), psala K. Světlá i časové články, úvahy o ženské
otázce a pak vzácná díla vzpomínková, podávající bohatou
látku nejen jejímu· životopisci, ale i dějepisci kulturnímu
a literárnímu vůbec. Upomínky (1874, knižně 1888) líčí
její mládí, Z literárního soukromí (1880, knižně 1898)
dobu jejích literárních počátků. Z obsáhlé její korespondence
důležité jsou dopisy adresované B. Němcové, vzájemné
dopisy Světlé a Podlipské z 1. 1853-1858 a korespondence
s EI. Krásnohorskou.

Obsáhlému a mohutnému dílu Kar. Světlé se nedostalo
v době její tvůrčí síly ani žáků ani pokračovatelů. Vše, co
v románovém umění K. Světlé jest romantické, pozbylo
u pozdějších pokolení váhy a porozuměnt Zato rysy,
vybočující v jejích pracích ještědských z literárního programu
romantického, se staly inspiračním vznětem pro české
rea
305