temná, snad alegorická báseň Královna noci (1875).
Vroucně lnul Pfleger k divadlu. R. 1861 se stal dramaturgem při
novoměstském divadle, referoval r. 1865-1868 o divadle
v »Politik«, nato jako redaktor feuilletonu v staročeském
»Národním pokroku«,kdež psal zajímavé divadelní causerie
Divadelní kukátko; odmítavé stanovisko k francouzskému
modernímu divadlu vyneslo mu ostrou polemiku s Nerudou.
Kromě překladů ze Scriba a Vignyho napsal pro divadlo
tři historické truchlohry z českých dějin, s četnými ohlasy
shakespearovskými, pak obratně a vtipně zestilisované
konversační veselohry Ona mne miluje (1859), Telegram
(1865) a Kapitola I., II., III. (1866), vesměs za vlivu
Scribova.

Vlastní význam Pflegrův záleží v románové epice. Po
řadě drobnějších novel se vrátil k mladistvé zpovědi
wertherovské sentimentality, »Dopisy Vyšinského«, v románě PWl
Vyšinský (1858-1859, ve 12 knihách složených
llveršovými slokami podle vzoru Lermontova), pokoušeje se
byronský subjektivismus překonati puškinovskou
předmětností; v tom, jak osobní vyznání přecitlivělého světobolce
měnil postupně v realismus, líčící domácí prostředí, a jak
od matného kosmopolitismu spěl k rázovité národnosti, byl
mu především vzorem >,Evžen Oněgin« i j>Pan Tadeáš«. V
románové analyse snění, zklamaného v boji za svobodu,
Ztracený život (1862), dotýkaje se motivicky osudů J. V. Friče,
podal českou obměnu slaveného Spielhagenova románu
»Problematische Naturell'<; pokrokem byl prohloubenější
dušezpyt a podložení českého typu složitější malbou
společenskou i zasazení jeho do rámce evropských dějin
politických. Následoval první český román ze života
dělnického, Z maléhoavěU--(1864); v něm Pfleger, navazuje na
prvn( Českou vzpouru dělnickou, ztotožnil děj utlačovaného
dělnictva proti nespravedlivému kapitálu se zápasem
národním a slučoval v rozpolceném ději idealisty ze šlechty
s idealisty z lidu tajemnými svazky rodovými; takto se
pojí v něm odvážná láska k moderní skutečnosti sociální
se zastarale romantick}m uměním. Poslední velký román
Pflegrův, Paní fabrik(lIIt01:á (1867, knižně až 1873),
používá sociálního rámce k podrobné a jemné analyse marné
a zoufalé vášně milostné a omezuje se se vzácnou
hospodárností hlavně na povahokresbu.

Pfleger byl první, kdo studoval podrobnĚ: nově
seskupené poměry sociální a kdo pod povrchem dělnického

289