smY81ná i teskná vášnivost, junácké sžití s přírodou a
touha po svobodě. Zhudebněny jmenovitě Dvořákem a
Bendlem pronikly daleko do ciziny, kde byly často považovány
za původní písně cikánské. Vrátil se k nim samostatnou
knihou Nové ciglÍllské melodie (1897, složeny již koncem
1. 70), přinášející nově notu sociální. Skutečná lyrika
intimní se ozvala až v I. 80. jako v)-raz rodinného života:

V zátiší (1883) jest poesie snoubenecká a manželská. Pí811Č
(188·1) lyrika otcovského srdce. mášející do českého
písemnictví nově poesii dítěte. jež se ve sbírce Zaváté listy
(1886) mění v elegii nad ztrátou milovaného dítěte.
Památce vlastních rodičó. a knihou vzpomínek na ně a na
domov je Rosa a jíllí (1890). Významnou sbírkou z konce
století jsou hluboce intimní Dllmy a dujmy (1R99) a
filosoficky zachmuřené Čemé l'ú5c (1900 l. Ze svazků
stařeckých veršů př'ekvapením byl ohnivě vášniv)'. ale místy
trpký v)·trysk básníkova citu milostného Z dellllíkll
tOlllaVdlO zpl'1'áka (1904), kdežto poslední ,svazek intimní lyriky
Stesky lIa stezkách starého ,,:pčníka (1921). věnovan)'
»památce mých mrtv~-ch«, je pouh~'m paběri<em elegických
motivů a vzpomínek. K intimní lyrice řadí se i sbírky,
v nichž i Heyduk podlehl formalismu a eklekticismu doby:
od sV)'ch počátků se zdarem pěstoval znělku. ale
samostatná kniha ZlIčlky vyšla až 1905 a obsahovala převážně
znělky meditativní. Formální virtuosnost prokázal ve sbírce
více než 500 Ritornellú (1902), obsahu přírodního.
rodinného. vlasteneckého i filosofického: lehká forma italská
hověla jeho improvisaci ph zach;\'cování dojmu a nálad.
Poněkud stranou stojí Loty.<;sld II/otiry (1901), psané ve
formě litevských popěvků Z\·. \'dainas<, ale Heyduko\'i
nešlo o vystižení formy. n)'brž obsahu a ducha písní.

PÍ'Íroda. která tvoi'í pozadí i četn)'ch básní intimních,
byla Heydukovi po cel)' ži\'ot posledním útočištěm,
neochvějnou pravdou a ztělesni:-ním boží dobroty. Jeho vztah
k ní se neměnil. První knihy př'írodní lyriky. Oddu'}z L' lese
(z r. 1866) a Lesní kdtí (1873). nemají krajinně určitého
zabarvenÍ. jsou lid:3ky i umělecky konn.'nční: pozoro\'atelský
talent má zde Heyduk menší než Hálek. s nímž se sh<2.duje
v meditacích, opěvujících poslání básníko\·o. Konkrétního
vidění jest víc v knize Roh"c a snlci'liik (1SS-U, ale ani zde
se nezbavil Heyduk konvenční poetisace a sentimentálního
naturalismu. Zcela no\')-m tónem zazněla přírodní lyrika

280