článků hlavně kritikami pražských uměleckých výstava
opírají se většinou o literární kriteria ;dobrým svědectvím
pro Nerudův vkus bylo, že při veškeré zálibě pro výtvarné
genry ocenil umělce jako V. Levého, J. Mánesa, A.
Chittussiho, Jar. Čermáka a J. Myslbeka.

Nerudův význam zůstal za života básníkova nedoceněn,
teprve po smrti pochopena jeho lidská i literární osobnost.
Kdežto současníci většinou zapomínali pro novináře na
básníka a pí-eceňovali právě to, co na něm stálo jenom
ve službách dne, vysvitl po jeho skonu jasně jeho zjev,
vyrůstající z dobového módního směru školy
mladoněmecké k čisté národní kráse a plné lidské opravdovosti.
Statečný, přímý a originální hledatel literární pravdy, jakým
po celý život byl Neruda, našel v upřímné a prosté
lyrice pravdu osamělého, zrazeného srdce; našel v syté a
výrazné povídko\'é próze genrové realitu staropražského
života; našel na nejlepších stranách svých feuilletonů moderní
skutečnost velkého města a pracující společnosti; našel však
i skrytou a tajemnou pravdu národního ducha; našel
umělecky a slohově po stopách Erbenov)'ch ryzost básnického
výrazu českého. V tom ve všem Neruda. romantický hla'
satel národnosti jako posledního smyslu života. byl
předchůdcem realismu literárního, hlasatelem pokroko\'~'ch
společenských snah a typick)'m Evropanem. Jednostranní
jeho následovníci, L. Quis v prostonárodní baladistice a J.
Herrmann v pražské g-enrové drobnomalbě. nerozvili možností
vývojových. od něho daných. V genrové drobnokresbě
povídkové i v umění feuilletonistickém vyšli z Nerudy ve sv)'ch
začátcích Sv. Čech, Fr. Herites. Jan Lier, zčásti i R. E.
Jamot, ale brzy dospěli cest oS9bit~'ch: z pozdějších
prozaiků se Vilém Mrštík a K. :M. Capek-Chod učili od Nerudy
vydatně. V lyrice se však phmkl k Nerudovi velk)' a
původní básník J. V. Sládek. Z pozdějších lyriků si J. S.
Machar, horliv~' vyznavač a propagátor \'~'znamu Nerudova,
osvojil útvar vpravdě Nerudův, intimní lyriku složité
náplně a prosté formy. a zdurazňoval jej jako sloho\'~'
princip proti pí'evládající dekorativnosti a obrazo\'osti
básnictví současného. Asi deset let po Nerudově skonu
dostoupilo vrcholu nejen oceilování jeho v~·znamu. ale také přímé
jeho působení na v~'\'oj básnick)': potom však postupně
ubývá Nerudova vli\'ll. jenž se v lyrice po\'álečné stává
neznateln)'m. aniž přece hlubšímu znalci uniká. že se ne·
rudovské tóny oZ)'vají vždy, kdykoliv se básníci snaží vy·

278