osvczcny šťastným humorem i milou ironií. Prozaickým
doprovodem knihy »V přírodě« jest několik cyklů svěžích
obrázků z přírody, psaných vl. 1866-1873 pod čarou
»Národních Iistů«, jež vyšly s názvem Pohádky:: přírody.

Nejmenší úspčch mčl Hálek svými veršovanými
dramaty, v nichž silnč podlehl vlinl Shakespearovu. Jeho
dramatům chybí pevná stavba, pi'esná charakteristika a
odůvodněná psychologie. Tyto nedostatky jsou zvyšovány
anachronickým vnášehím moderních myšlenek do ovzduší
historického. Jsou to: Carevič Alexej (1860), Zát:iš ::
FalkCIIMejlla (lR60), Král Rudolf (1860, neprovozován), Král
VukaMII (1862), Scrflills Catililla (1863), Amnon II Tamar
(1866) a Jii-í :: Podi'brad (181'1).

Vzestupnou linii V)'vojovou vykazuje Hálkova próza.

Vlastní oblastí Hálkova vypravovatelstvi byla povídka,
kolísající mezi individualistickou povahokresbou a
spoi~čenskou problematikou. Povídky Hálkovy vyrůstají
většinou z půdy českého venkova, který autor bezpečně znal
z domova. Menší měrou a s menším zdarem čerpají látku
z mt'šťanského prosti'edí pražského a ze srážek uměleck~'ch
povah a osudů s ním. Od obměňování vlastních bolů
dospíval Hálek zvolna k rázovité kresbě lidov~'ch postava k
řešení mravních a společensk~'ch konfliktů vesničanů, až se
na předčasném konci s\'ého života názoro\'ě i v~'razově
dopracoval ke skute("né předmětnosti. To je cesta. po níž šel
Hálek od svéživotopisného románku "Komediant,( k
mravoIičn~'m obrazúm vesnick~'m, »Na statku a v chaloupce«,
:.Na vejminku" a .,Pod pustým kopcem,. Nové cesty mu
\' lecčems ukázal Turgeněv.

V prvém pětiletí své tvorby (1857-1862) čerpá Hálek
ze sv\'ch osobních zkušeností v rodině a \' lásce a
soustřeďuje 'svůj zájem k psychologii postav v~'jimečn~'ch,
zasazen~'Ch do prostředí chmurného a k př'iběhum tragick~'m a
elegick~·m. Sem patří autobiografické práce z městského
života Pn'lIí láska (1859) a pozdější Domád llčitel (1867) a
drobnt"jší povídky z vesnice Bajrama (1857), Príl'O::lIík
(185S) , KOI'(;řot'ic Kačcllka (1859), .lfll::ikantská Lidl/ška
(1861) a .1. K nim se řadí upřímn~', ale nevyk\'ašen~' román
umt'leckého mládí Komediallt (1861) s turgeně\'o\'sk~'m
konfliktem otrú a dětí a s rústem umělecké povahy po
způsobu ,,\'iléma ~Ieistra·< v popředí: hrot skladby se obrací
proti názorum a konvencím měšfansk~'m. V druhém období
(1863-1867), kdy se básníkův názor vyjasňuje,
soustře
268