spíše jako činní politikové a státovědci než jako žurnalisté.
Jejich listem byla v této době německá »Politik«, založená
r. 1862 (1907-1919 se změněnvm názvem »Union«)
obratn~'m novinářem .Jallt'm Stanishivem Skrt>jšovským
(18311883), který straně stvol'il i český orgán Národní pokrok
(1867-1886, pak změněn v Hlas národa). Populárnějším
směrem se nesl Národ (1g63-1866L

Politicky nejvýše stáli ze staročeských publicistů
mužové, jejichž vlastním polem nebylo novinářství: historik
Fr. Palack~', státník a řečník Fr. L. Rieger a státo\'ědec
a prámík Fr. A. Baul'r. Františt>k Ladi •• lav Rit'~er
(18181903), politick~' vúdee národa až do r. 1891, uznávan}' i za
hranicemi. zasáhl do všeho kulturního života jako
organisátor, Do literatury náleží. kromě vydan~'ch řečí,
někter~'mi překlady také již z V, Huga a několika jadrnými
baladami a písněmi (z nich "Kovářská« znárodněla) a
předevšim redakl-ním působl'ním při vvdání »SIO\'níka naučného«;
záslužná je i jeho účast ph budování Národního divadla,

Na vydání česl{é l'ncyklopedie pom)'šlel již
Jungmans PI'l'slem a s Purkyněm: pevnější podobu dal jí v 1.
18291831 Palack~' a z příprav k ní \'zešla .llatirľ česká. V 40,
letech se k myšlence vrátili s nadšením Amerling s Čejkou
a v 50. letech ji obnovil opět Palack\': ač byly vykonány
přípra vy a pořízen seznam hesel, nebyl plán uskutečněn,
Tepn-e r. 1857 se ujal podniku jako nakladatel I. L. Kober a
jako redaktor 1"1'. L. I~il'ger. R. 1 S60 s heslem »V práci a
věd{'ní je::;t naše spasení, \'yšl'l I. díl Slot'llíka ~tallčllého;
do redakce záhy vstoupil i Jak. ~Ial)' a sbor redakční byl
rozmnožen i členy jin~'mi. Poslední vel k}' příspěvek
Riegrův. jl'muž náležel již jen vrchní dozor. vyšel jako
samostatná kniha {"'·clty. ::nlli' i lIárod, R. 187·1 byl ",Slovník
naučn\'" XI. dílem ukončen: pak následovaly ještě 3 svazky
doplňků.

Nl'jplodnějším novinářem staroč('~ké strany byl JaI.."Ub
lUalý (1811-1885), pražskS' rodák. PracO\'al \' nejrůznějších
časopisech a denících vlastenecky konservativních. 1', 1848
psal proti revolučnímu kHdlu a obracel se proti
Havlíčkovi. R. 1859 svedl jako zastánce vlasteneckého idealistického
směru ostrou polemiku s Hálkem a Nerudou a stal se téměř
typem literárního zpátečníka. Jeho práce politické.
historické i národopisné a literárně\'Č'dné prozrazují mnoho píle
a evropského rozhledu, ale málo pů\'odnosti a vyššího
názoru, Jeho zásah do oblasti pohádek nebyl šťastn)', Kromě

262