občanští dramatikové jako Augier a úspěšný Sardou. Ani
z ruského realistického dramatu, až na Gogolova
»Revisora«, nepřišlo nic na českou scénu.

P o vah a gen e r a c e Máj o v é Ještě před
vyhlášením říjnového diplomu r. 1860, vracejícího národům
rakouskS'm ústa most a svobodu občanskou, ujalo se vedení v
českém písemnictví mladé pokolení, narozené počátkem let 30.:
jeho nástup se chystal již ve I.<~ričově almanachu y,Lada
Niúla« r. 1854 a stal se obecně patrným v ročence »Máj«.
vydávané od r. 1858. Po tomto sborníku byla zvána generace,
která po dvacet let stála v popředí české literatury: když
v ~,Lumíru«. založeném r. 1872 Nerudou, nabyla převahy
mládež jiných snah a cílů a když r. 1874 náhle odchází Hálek,
bylo zřejmo, že májovci překročili zenit a že vedení
odevzdávají družině nové.

Mladé pokolení májovců, vedené Hálkem a Nerudou,
splynulo s příslušníky radikální strany z r. 1848, kteří
se vraceli do veřejného života a snažili se obnoviti liberální
a demokratické snahy neuskutečněné rokem
osmačt)Ťicátým. R. 1863 připojilo se ke straně mladočeské, s jejímiž
počátky úzce souvisí. V bojích, které podnikalo toto
pokolení s generací starŘí, se zprvu zdálo, že jde o zápas školy
národní na jedné a kosmopolitické na druhé straně. Dnes
se tento spor jeví spíš jako konflikt epigonú starší
romantiky se zástupci tendenčně zbarveného realismu. Nová
škola vvcházela z "Mladého Německa«. v lťčcems navazovala
na \'eřejné a básnické snahy literární Francie z r. 1830,
ale žila také ještě z podnětu poesie Byronovy: filosoficky
se přikláněla ke kritickému radikalismu levice Heglovy.
Od básníka požadovali jednak \'ášniv~' vztah k současnému
ži\'otu, jednak mocné prožití \'Cškeré poesie. \'ztah k
současnému životu měl přinášeti zájem o dobové ideje a o
časové problémy v literatuře. sociální pojetí skutečnosti.
hledisko pokroko\'é a přímé 7.asahování literatury do
\'eřejnosti. Jako škola mladoněmecká, byla i generace Hálkova
a Nerudova vyznavačkou společenské rO\'nosti, os\'obození
a povznesení pracovních tříd, ženské emancipace,
náboženské svobody a proticírkemího liberalismu. \' požadavku
prožití veškeré poesie vyjadřo\'ulu svuj individualismus:
bez ohledu na daná pravidla, na dané tradice a út\'ary, bez
ohledu na předsudky náboženské i mramí měl básník
\'ysloviti celou svéráznost vnith1Ího s\'ého života. \'šechnv
tyto požadavky byly v rozporu s ideály dosavadních
zA
258