Dvořákův, Fibichův nebo Novákův dokazují, jak silné
podněty čerpali čeští výtvarníci a skladatelé z básnictví svého
národa a naopak poesie se opětovně inspirovala domácí
tvorbou výtvarnou a hudební.

Vlastním n o s i tel e m literatury zůstává i v osvobozeném
národě vzdělanec středního stavu, vycházející namnoze z
třídy selské, živnostenské, dělnické i proletářské, ale hlásící
se společensky i formami životními k měšťanstvu. Zivel
měšťácký zůstává tedy v kultuře i v písemnictví
rozhodujícím, i když sám činí ústupky třídám vstupujícím po r. 1918
nově do popředí politiky. Na rozdíl od dob obrozenských se
písemnictví české od let 60. XIX. stol. značně poměšťuje a
popražšťuje, k čemuž dali základ již rodilí Pražané Mácha
a Sabina: na nich pak svérázně stavěli Neruda. Světlá.
Arbes a Zeyer. Jiným příznačným rysem jest živá účast
žen na literární tvorbě. zahájená velkým zjevem B.
Němcové: zasahá požehnaně v období realistickém a za reakce
proti němu do rozvoje románu, kam vnáší mocný pathos
mra mí a sebepozorování dušezpytné. jak ukazují zjevy K.
Světlé, T. Novákové, R. Svobodo\·é. B. Benešové a J.
Glazarové. Mocná osobnost El. Krásnohorské ukazuje. že ani
básnictví ani kritika nevyšly naprázdno v tomto pronikání
živlu ženského.

Trval)'m myšlenkovým odkazem národního obrození
zůstává idea národnostní, která v politick}'ch zápasech
nab}'Vá nov}'ch sil a prosycuje všechnu literaturu, a kult
prostého lidu. jenž vede k pozorování zpola národopisnému
a zpola realistickému a oplodriuje krásné písemnictví. Ale
myšlenkové a slovesné proudy. přicházející k nám z ciziny,
probouzejí znovu a znovu kosmopolitick}' požadavek
l'umění pro umění«. prováděn}' tu uvědoměleji. tu povrchněji.
Vel k)' zápas kosmopolitismu s národní literaturou.
eklekticky seskupen)'ch vlivů cizích s tradicemi domácími. jest
hla\'ním dějinn)'m motivem slovesného v}'\'oje českého
posledních 80 let. Kosmopolitické tendence přinesly nové
vzory. nové útvary básnické. zdokonalily zevní formu
básnickou a především odstranily jednostrannost německého
vlivu. Nejprve se oz\'al proud. sbližující česk)' svět s
kulturou románskou. hlavně francouzskou. a tu \')'konal
Vrchlick)' největší dílo v básnictví a Salda v kritice. Téměř
současně položil Sládek promyšlen}' důraz na básnické styky
s Anglií a s Amerikou. jež Masaryk podnětně rozšířil o
působení anglosaské myšlenky na naši filosofii: po válce se

252