se eklektický heglovec I~nác ,Jan Hanuš' (1812-1869), kter)·
přednášel filosofii na universitách ve Lvově a v Praze. V
duchu německé filosofie idealistní vydával pi'íručky z oboru
psychologie (Nástin duševčdy 1849), logiky (Nástin
logiky na záklrulč metafysickém 1850), dějin filosofie
antické. Později se věnoval srovnávacímu studiu bájesloví
slovanského, knihopisu i dějinám literárním. Podal i práce
z filologie staroslovanské, z mluvnictví a stylistiky. Ceny
nepozbyly jeho studie o Čelakovském a Dobrovském i jeho
knihopisné snůšky jako Dodavky a doplil1.:y k
Jungmannovi- Hi.storii literatury (1869-1871).

Profesorem filosofie na filosofickém ústavě v Brně byl
František Matouš Klácel (1808-1882), člen augustiniánů,
horlivý účastník politického a novinářského ruchu na
Moravě. Pro svou svobodomyslnost i filosofii dostal se do
sporu s církví a 60 letý odešel do Ameriky, kde pracoval
pro svůj pantheistický ideál společenské solidarity
»vesměrnost< a kde i zemřel. Jako básník odíval veršovou
formou své filosofické pomysly ne bez šlehů satirických,
Lyrické básnč (1836) a Básnč (1837) jdou po stopách
Kol1árových ideí klopstockovských forem: smělá poesie
satiricko-politická tiskem nevyšla. Sbírkou mravoučné a
politické didaktiky jsou JahlÍdky Z[' slol'anských lesů (1845)
a volnou parafrází z Goethova eposu je Ferina Lišák z
Kuliferdy (1845 L Parafrází jsou i Bajky Bídpajot~y (1846),
Jako filosof napsal řadu psychologick)'ch a estetick~'ch
úvah; čistě heglovská je jeho filosofie řeči Počátky
t'ědecké mllll'nictd (~eskéllO (1843), Česky zpracoval etiku jako
Dobrot'Mu (1847) ; jeho estetika nevyšla. Z duvěrného
přátelství s B. Němcovou vyšly Listy přítele ku přítelkyni

o pÚl~du soriali.smu a komllnismu (1849).

Soustavn)'m bojem proti církevnímu a státnímu
zpátečnictví druží se k A. Smetano\'i a ke Kláct'lovi J~f Frant.
Smetana (1801-1861), premonstrát, profesor fysiky v Plzni.
Tam se horlivě účastnil politického i kulturního buditelství,
usilovalo zavedení českého vyučování na školách obecn\'ch,
ale klesal pod tíhou reakce: která jej pronásledovala, S
učitelskou činností sou\'isí prmí pokusy o všeobecný
dějepis jazykem česk)'m Obra:: starého svNa (1834) a
Všeobeenú déjcpis občansk.iI (1846), dále Základol'é
ht'ě::doslod hli Astronomie (1837) a Silozpyt čili fysika (1842)
i jeho učebnice fysiky a aritmetiky pro střední školy.

Jako básník (Básně, až 1905) byl spřízněn s Havlíčkem:

248