nickému absolutismu, závislému na omezené radě a
užívajícímu církve k utlačování lidu, nasycuje řadu rozmarných
scén z Perunova soukromí a ze zákulisí císařského dvora.
Tyrolské elegie (psány 1852, vydány až 1861
časopisecky) líčí v rozmluvách s měsíčkem Havlíčkovo zatčení,
dojemné loučení s rodinou a s krajem a cestu přes Alpy do
Brixenu. Zjemnělou b6rnovskou ironií, zastírající mužni'
cit. šlehají ostré šlehy proti nesvobodě v Rakousku. proti
rakouské vládě a neschopné a omezené rakouské
byrokracii. »Veselá balada« Král Lál~rll (psán 1854. otištěn 1870)
zpracovává midasovskou látku. prošlou irsk)'m prostředím.
jak ji Havlíček poznal z přebásnění Hartmannova: látku
osvěžil rozmarným, světlým humorem kolem mistrných
charakteristik osob a naplnil duchem ryze česk)"'Jl1.
Všechny tyto skladby psal Havlíček formou prostonárodní
písně pečlivě prostudované. výrazem prost)"'m a slovem
jadrn)·m. nevyh)"'bajícím se ani slovům vulgárním.

Všecka poesie Havlíčkova uchvacuje tím, čím i ostatní
jeho tvoi'cní literární a žurnalistické: vnitřní pravdivostí.
silou mužné a odhodlané osobnosti, osvícensk)'m názorem
a břitk)'m vtipem. Havlíček-literát ustupoval dlouho do
pozadí za Havlíi:'kem politikem. veřejn)"'m bojovníkem a
národním mučedníkem: ale jeho místo je i v literatuře pevné
a v)'znamné: uvědoměle a promyšleně číní konec
vlastenecké romantice a vytváří počátky českého realismu.

Filosofie \" dobl' národního obrozelú.

První období národního probuzení českého bylo neseno
názorem osvícenským. filosofií racionalistickou, jejíž
baštou byla Učená společnost. I když hlavní předsta\'itelé
národního obrození byli ovlivněni filosofick)'mi směry nebo
osobnostmi cizími, přece jak jejich přiznán;' tak rozbor
jejich děl ukazuje, že nešlo o osobnosti filos0fické a
myslitelské ve vlastním smyslu a že u všech zájem historick)"'
převládal nad potřebou spekulatimí: místo filosofů se
potkáváme vesměs s \'ědeck)'mi empiriky, RacionaJL"mus byl
u nás vystřídán vlivem filosofie Rousseauov)' a jmenovitě
Herdrovy: oba vykonávají u nás velik)"' vliv hlamě v
pedagogice a filosofii dějinné a celá romantika stojí II nás
v jejich znamení. Myslitelské úsilí romantikú spokojovalo
se metodou eklektickou a hlavní filosofická potřeba
spatřovala se v tvoření vědeckého náz\'osloví. To v)'značovalo

246