·l': v Barušce (1853) předvedla v rámci velkoměstského . ,rostředí historii služky s temným pozadím sociálním; 'I stry (1854) jsou obžalobou tragického osudu svedené ,'ny; v Rozárce (1855) předvedla R lidumilnou citlivostí l'šťastnou, životem odstrčenou, mravně ušlechtilou post aII z maloměstské chudiny podle modelu domažlického; v ll/de (855), námětu chodského, zpracovala vášnivý 010 '1\' milostný, zesílený nevšedním konfliktem mužské osoblOSti, pokládané dosud za děvče; Divá Búra (1856), :zniknuvší za vlivu »Malé Fadetty« G. Sandové, předvádí .,;tr)·mi rysy a s jadrným humorem samorostlou dívčí po,tavu venkovskou. Lidopisné studium hlásí se zde hojností :lll\'odních a malebných jednotlivostí, světový názor bás:lÍřčin proniká společensko-mravní tendencí, vliv roman~ ické četby se jeví hledanými zápletkami, umělecké nadání lokazuje epická živost a šíře, dramatická vzrušenost a zdahlá charakteristika. V dobách nejtěžšího hmotného strádání, vlastní choroby, zoufalé bolesti nad ztrátou milovaného synka Hynka a trpi{ého zklamání v lidech, v I. 1853-1854, si Němcová křísila utěšené obrazy dětství a rodného kraje s oRobou své babičky uprostřed. Původnímu plánu, který jí doporučoval I. J. Hanuš, zobraziti v pruběhu jednoho roku všechny slavnosti a obyčeje lidové, dal didakticko v~'chovný rámec moravský lékař pedagog Fr. Mošner svou "Pěstounkou«. která utndila v B. Němcové i myšlenku. postaviti do středu skladby babičku. Tak vznikla Babička. :>,obrazy venkovského života(. kterou v červnu r. 1855 vydal Jar. PospHlil. Dílo, vzniknuvší z idealisující nálady vzpomínkové. básnicky obměňuje a zkrášluje osudy rodiny Panklovy (Proškovy) v Ratibořicích. zejména pak babičky její. Magdaleny ~o\·otné. jakož i lidového a zámeckého jejich okolí; poměr Barunky. v níž se básnířka sama zpodobnila. k babičce, ale i vztah babiččin k okolí v rámci koloběhu ročního a li· dO\')'ch zvyků s ním spojen)"ch dávají dějový obrys. Kolem skromého epického děje. vyřešeného šťastně se silnou dávkou radostného optimismu. seskupila básnířka řadu nezapomenutelně životn)'ch lidov)'ch typu. celou galerii lidO\~'ch scén a přírodních v)·je\'1J. roztomil~'ch dětsk)'ch obrázku; rousseauismus autorčin se vlil do puvabného vystižení vztahu prostého venkovana k přírodě; romantika si vyžádala svuj díl v episodické posta\'ě Viktorčině. jejíž osud vedle milostné zápletky Kristlin)' a Mílo\')' dramatic 239