tak cestu Pravdovi a Hálkovi na jedné, Sabinovi a
Pflegrovi na straně druhé.

8o'rena Nt-mcová a počátky rt>alistické povídk)' české
~.(\ života wnkovského. Kart'l Havlíč •• k.

Božena Němcová jest první významnou ženou české
literatury, ženou smyslovou, citovou a rozumovou zároveň.
která má odvahu prožívati svůj vlastní osud podle zákona
vnitřní morálky. Tím znamená odvrat od sentimentálního
typu ženství předbřeznového a předjímá namnoze mravní
vývoj budoucí. Slovesně jest s Máchou a Tylem
zakladatelkou če.ské prózy povídkové, především povídky venkovské.
Zde slučuje romantickou vidinu zdokonaleného lidství,
žijícího ve shodě s přírodou, s realisticky přesným a
národopisně školeným pozorováním, dávajíc tak základ k
realistické povídce ze života venkovského.

V západní Evropě i v Rusku byla vesnická povídka
předchůdcem realismu v povídce a v románě. Nť>mcová, které
doporoučel J.- R. Cejka za vzor G. Sandovou, přimkla se
k povídkářům. prošlým školou Mladého Německa. především
k J. Rankovi a A. Stiftrovi. Díla příbuzn~'ch povídkářů
anglick)·ch-. severských nebo rusk)'ch projevila svuj vliv
u nás až později.

Božt'na Nt-mco\'á (1820-1862) se narodila jako Barbora
Pan klová ve Vídni 4. února 1820. Její matkou byla
mladičká služka vévodkyně Zaháňské, Terezie Novotná, otcem
vévodsk)' kočí, rakouský Němec Pankl. Jako nemluvně
odstěhovala se s rodiči do Ratibořic u Ceské Skalice, kde
matka prodělala ne snadn}' přechod z rodiny služcbnické
do vrstvy vyšší. Otec byl většinou mimo domov na cestách
s vévodkyní, matka zaměstnána službou a tak péče o
Barunku a množící se sourozence připadla babičce. ~Iagdaleně
No\·otné. rázovité stařeně, kotvící \' tradicích kladsk)'ch
Cechů. Na dorůstající dívku působilo stejně přírodní
romantické prostř'edí jako zámecká společnost. sjíždějící se
na zámek dobrodružné vévodkyně. Vychodivši školu ve
Skalici, kde se jí dostalo nevalného vzdělání. byla r. 1830
poslána k obročímu Hochovi do Chvalkovic. aby se přiučila
němčině a panskému mravu. Za tři léta se \'rátila tělesně
rozvitá a citově vznícená do Ratibořic, oddána romantice
četby, lásky a blouznění. Dne 12. září 183i se vdala podle
vůl(' matčiny a bez náklonnosti za finančního respicienta

236