překlady Zpěvy lidu srbského (1872-1874 ve 2 sv.) a
ohla"y GIl,sle, ohlasy písní černohorských (1874); sem vkládal
1 projevy češství a slovanství, svobodomyslnosti a
humaIlity i sentimentálního obdivu pro Černou Horu. Vlastním
\'STaZem Kapprovy osobnosti zůstává jeho lyrika, psaná
dŽ na České listy německy. Z české prózy vynikají Pohádky
liŤ"ímořské (1873) bohatou hrou fantasie a jemnou
stylisací.

Josef Kajetán 1)'1.

Josef Kajetán Tyl pěstoval stejné druhy slovesné jako
jeho učitel V. Kl. Klicpera, a přece mezi oběma leží typické
rozdíly generační: Klicpera jest prototypem spisovatele
předbřeznového, Tyl, politický, novinářský a buditelský
účastník r. 1848, tvoří právě z názorové plnosti doby
zahájené památným březnem. Na rozdíl od svého vrstevníka
K. H. Máchy dovedl Tyl postaviti svť1j subjektivismus a své
literární a společenské snahy do služeb národního
buditelství. Byl spojovacím článkem mezi ,)Mladou Čechií" let 40.
a generací »Máje«, stejně jako Nebesk)', Němcová nebo
Havlíček. Přesto, že byl celou podstatou své osobnosti
protichudn)' jasnému rozumáři Havlíčkovi, přece projevují
oba podobné snahy především v pohnutém roce 1848: i v
literatuře spojovaly je tendenčnost. zájem o časové otázky.
pozornost ke všem stránkám lidového života. usilování
humanitně reformistické, třebaže Tyl užíval k jejich
vyjádření přežívaných již prostředků romantických. Na jeho
sociálních povídkách, psaných jadrnou mluvou. učil se
nejen Pfleger a Arbes, ale i Neruda a Světlá.

JOSE'f Kajetán 1)'1 (1808-1856) se narodil v Kutné Hoře
jako syn krejčího a hudebníka: na studium do Prahy se
dostal dosti pozdě a z lásky ke Klicperovi odešel do Hradce
Králové. Filosofická studia nedokončil a stal se kočujícím
hercem bez valného úspěchu. R. 1831 přijal v Praze místo
účetního ve vojenské kanceláři. ale věnoval se především
divadlu a literatuře: řídil ochotnické divadlo .• Kajetánské"
na Malé Straně, r. 1842 vystoupil ze služby. byl s Kolarem
režisérem divadla v Ružové ulici, pak dramaturgem
českS'ch her ve Stavovském divadle. V 30. a 40. letech se
oS\'ědčil jako redaktor literárních časopisu: redigoval list
>Jmdy a nynÍ«, který přezval »K\'ětyq a učinil z něho
významnou tribunu starší i mladší generace. redigoval
»Vlastimila(, »Květum« podobného. Do konstitučního života r.

233