překlady Zpěvy lidu srbského (1872-1874 ve 2 sv.) a ohla"y GIl,sle, ohlasy písní černohorských (1874); sem vkládal 1 projevy češství a slovanství, svobodomyslnosti a humaIlity i sentimentálního obdivu pro Černou Horu. Vlastním \'STaZem Kapprovy osobnosti zůstává jeho lyrika, psaná dŽ na České listy německy. Z české prózy vynikají Pohádky liŤ"ímořské (1873) bohatou hrou fantasie a jemnou stylisací. Josef Kajetán 1)'1. Josef Kajetán Tyl pěstoval stejné druhy slovesné jako jeho učitel V. Kl. Klicpera, a přece mezi oběma leží typické rozdíly generační: Klicpera jest prototypem spisovatele předbřeznového, Tyl, politický, novinářský a buditelský účastník r. 1848, tvoří právě z názorové plnosti doby zahájené památným březnem. Na rozdíl od svého vrstevníka K. H. Máchy dovedl Tyl postaviti svť1j subjektivismus a své literární a společenské snahy do služeb národního buditelství. Byl spojovacím článkem mezi ,)Mladou Čechií" let 40. a generací »Máje«, stejně jako Nebesk)', Němcová nebo Havlíček. Přesto, že byl celou podstatou své osobnosti protichudn)' jasnému rozumáři Havlíčkovi, přece projevují oba podobné snahy především v pohnutém roce 1848: i v literatuře spojovaly je tendenčnost. zájem o časové otázky. pozornost ke všem stránkám lidového života. usilování humanitně reformistické, třebaže Tyl užíval k jejich vyjádření přežívaných již prostředků romantických. Na jeho sociálních povídkách, psaných jadrnou mluvou. učil se nejen Pfleger a Arbes, ale i Neruda a Světlá. JOSE'f Kajetán 1)'1 (1808-1856) se narodil v Kutné Hoře jako syn krejčího a hudebníka: na studium do Prahy se dostal dosti pozdě a z lásky ke Klicperovi odešel do Hradce Králové. Filosofická studia nedokončil a stal se kočujícím hercem bez valného úspěchu. R. 1831 přijal v Praze místo účetního ve vojenské kanceláři. ale věnoval se především divadlu a literatuře: řídil ochotnické divadlo .• Kajetánské" na Malé Straně, r. 1842 vystoupil ze služby. byl s Kolarem režisérem divadla v Ružové ulici, pak dramaturgem českS'ch her ve Stavovském divadle. V 30. a 40. letech se oS\'ědčil jako redaktor literárních časopisu: redigoval list >Jmdy a nynÍ«, který přezval »K\'ětyq a učinil z něho významnou tribunu starší i mladší generace. redigoval »Vlastimila(, »Květum« podobného. Do konstitučního života r. 233