strany mladočeské, až konečně dohnán bídou, vstoupil do
služeb tajné policie, které dodával kompromitující zprávy
o českých politicích a literátech. Když byl z toho r. 1872
veřejně usvědčen, vyloučen byl jako zrádce z české
společnosti a zemřel v nouzi a opovržení.

Před revolucí r. 1848 byl Sabina nadšen)'m hlasatelem
byronství a obhájcem svého přítele K. H. Máchy. Jeho
Básnč (1841) prozrazují silně oba tyto vzory, i když Sabina
nedosahuje ani Máchova čistého lyrismu ani prudkého
titanství Byronova. V jeho verších příliš proniká
chladný rozum a sklon k filosofické spekulaci, především však
revolucionářský požadavek veřejného činu, pro nějž nalézá
často přiléhavý a hutný výraz. V »Básních« a v celé řadě
nesebraných veršů, mezi nimiž jsou i překlady (na př. T.
Moora »Irské melodie«), jeví se Sabina prvním českým
básníkem kosmopolitickým: oslavoval již r. 1836 nejen Byrona
a Moora, ale i V. Huga a Lamartina a znal dokonce již
i Bérangera a Shellyho.

Próza Sabinova, psaná před uvězněním, trpí přílišným
romantismem motivickým, k němuž se pojí máchovská
melancholie a byronská rozervanost. To platí přede\'ším o
povídce Hrobník (1837 v Květech, kn. 1844) i o dvou
svazkov)'ch Povídkách, pOl'čstcch, obrazech a novelách (1845).
Historické povídky a romány, z nichž román Husité
censura nepovolila a z něho vzniklé Obrazy XIV. a XV. t'ěk1l
po třech povídkáCh zastavila. trpí neznalostí doby, její
politické. sociální i náboženské náplně, i uměleckou
povrchností. Ta vadí i jeho románum z doby pozdější, v nichž
zesílil notu sociální a přimkl se ke směru i technice
románů mladoněmeckých. Literární cenu z nich mají:
problémově společenský román Blouznční (1857), široce
založen)' román sociální z doby předbřeznové Xa poušti
(1863. puvodně nazvaný »Synové světla«) a živá malba
ze života politick}'ch vězňů v době reakce s názorn}'1lli typy
národními, Oživené hroby (1870, nově 1908). Doplňují je
filosofická skladba no\'elistická :llorana, čili SeN a jehů
tikoty (1874 s pseudonymem Adrian 2elinsk)'),
pesimistický románek realistické drobnomalby JCtl tři léta (1860) a
satiricko-humoristický románek rččný žcnich (863),

. Sabina se pokoušel i na poli dramatickém o úspěch.
Kromě veseloher lnserát (1866) a lJalomi:stské klepn."
(1868) setkal se však s neúspěchem. Zato jeho libreta,
třeba ne bez nedostatků, byla šťastnější: psal je pro
Ben
230