meckých romantiků a Mickiewiczovy, náleží jeho mlad~'m
letům. Jeho B(Í8nč (vyšly až r. 1886 redakcí Nerudovou v
Poetických besedách XXVII) obsahují bolnou lyriku
mil, lstnou a reflexivní, prozrazující citlivé a samotářské
:'rdce. utíkající do ticha noční přírody, a verše vlastenecké,
jimiž působil na B. Němcovou. Romantickofilosofická
bá.-t'ň Protirhúdd (1844 a 1882) pr07:razuje vedle vlivu
bA:"lick)'ch vzorů i vzdělání filosofické. stojící pod vlivem
! ilosofie Heglovy. Protichůdci jsoll titanský Ahasver,

poutník žíznící po umírání« a »jezdec druhý«, krásný a
,.;ilný rozkošník věřící pouze ve smysl toho, co jí, pije,
hmatá a drží, který by chtěl uniknouti smrti, ač je jí, »morní
pannou«. neustále provázen. Romanticky nepevná dějová
konstrukce a nejasná stavba myšlenková vyvážena je
sugestivními scénami. především noční přírody. Duševní
náladou a obsahem ideovým jevil se Nebeský generaci
Nerudově předchůdcem a otcem moderního směru básnického.
Po "Protíchúdcích« se Nebeský jako básník odmlčel, ale
poesii zůstal \'ěren alespoň jako překladatel jemného
vku'-u. Z klasických jazyků přeložil z Aischyla. Aristofana,
Plauta i Terentia: z moderních literatur Kytici ze
.~paIlNskýrh romancí (1864) a Novořcrké národní pí.-mé
(1864). Hlavní význam Nebeského spočívá však v jeho
studiích literárně hístorických (v CCM v l. 1845--1866):
\' nich v duchu romantické literární vědy snažil se vyložíti
starší památky z ducha doby a z kulturní souvislosti
evropské a posouditi i s hlediska psychologicko-estetického.
Znalost literatur cizích dovolovala mu užíti i metodv
srovná\·ací. Tak rozebral na př .. ,Tristrama •.• t,Masti~káře",
. Spor duše s tělem«, z cizích literatur pak Shakespeara,
Calderona a »Kalevalu«.

Cestu k Máchovi a k německé romantice ukazoval
Nebeskému duvěrný jeho přítel, pražsk~' rodák,

KaI't"I Sabina (] 813-1877). Proži v trudné mládí
proletářského dítěte, studoval na akad. gymnasiu. kde se
uvědomil česky: nedokončiv právnická studia oddal se výhradně
literatuře a žurnalistice v Praze, ve \'ídni a zase v Praze,
kde byl od roku 1845 středem tajného ruchu
politicko-revolučního. R. 1848 stál v čele radikální strany politické
a střetl se proto s Havlíčkem. Propaganda revoluční
vynesla mu tuhé osmileté vězení v Praze a v Olomouci. Vyšed
ze žaláře. \'rhl se do ruchu literárního. sociálně i politicky
radikálního, organisoval dělníky. živě se zúčastnil založení

229