ho. se pokusil vyloučiti z veřejného smýšlení všechny živly
romantické a odvrátit je i od přílišného historismu k
současnosti politické. hospodářské i technické, Tím vším se
v 2, čtvrtině 19. stol. zvolna rozkládá romantické cítění.

Výsledkem liberalistického hnutí byly i nové požadavky
Čechu. domáhajících se práv na vládě. Palackého
odmítnutí účastnit se frankfurtského sněmu a konečně i
Slovanský sjezd. jenž měl býti projevem sjednocenosti všech
Slovanů habsburské monarchie. Optimistické naděje
vlastenců rozbily svatodušní bouře pražské vznícené radikální
mládeží. naplněnou sociálními a demokratick)'mi ideami
západní a jižní Evropy. Ani sněm kroměřížský nebyl
politice Čechu příznivý a střízlivý a opatrn)' František
Josef 1. zasedá na císařský trůn v době obnoveného
centralismu.

Tak nepřinesl r. 1848 politicky Čechům žádn~'ch v~'hod.

Ale úsilí zástupců českého hnutí zesílilo občanské vědomí
u nás. zvýšilo politický zájem i smysl a veškeré projevy
ducha prosytilo lidovostí. spalečenskou spravedlností a
citem pro právo veřejné, V oboru sociálně hospodářském
dosaženo bylo dokonce reforem blahodárn)'ch. z nichž
zrušení poddanství a úplné odstranění rt)bot byly
nejdůležitější. Zároveň s osvobozením stavu rolnického obracel se
zřetel \'zdělancu k sociálním poměrum v dělnictvu, V řešení
poměrú společenských dostávala se do popředí i otázka
ženská. zvláště když B. Němcovou \'stoupila do české
literatury spisovatelka jako činitel tvurčí. Národnostní
zřetele nebyly však nikdy opomíjeny při snahách o řešení
společenské problematiky. spojovaly se \'šak často s
romantick)'m ilusionismem a sentimentalitou; jak Tyluv
postoj k otázce dělnické. tak stanovisko B, Němcové ke
šlechtě a k jejímu společenskému poslání o tom s\'ědčí.

Vládni centralismus tuhl však poz\'olna \' absolutismus
a \' protičeskou a protislovanskou germanisaci. z\'láště
když bylo řízení vlády svěřeno auturitáři Alex, Bachovi.
Pevně zorganisované Rakousko. opírající se o moc
\'ojenskou. o tuhou byrokracii i (} autoritu církevní. z\'láště pak
o dozor policejní. ojmítalo všechny státoprámí požada\'ky
české, Krutá censura umlčovala všechny veřejné proje\'y.
učenci. jako Palack)'. uzavírali se do sv)'Ch kniho\'(~n.
spisovatelé se neodvažovali řešiti otázky veřejné. radikálo\'é
jako Frič a Sabina. i roz\'ážn)' politik Havlíček stali se

224