,10 své smrti jako soudní adjunkt ve Skutči. Rozkvět Rub:':ovy literární činnosti, zahájené 1834 řadami znělek, spa,lá do jeho právnických studií až po r. 1845. Tf'hdy byl relaktorem podařeného »Palečka«, kde tiskl své deklamován,;y a povídky. Z veršované produkce rázovitější jsou pouze :)cklamovánky (v 6 sv. 1837-1844), soubor vážných i žer. ()\'ných skladbiček, určených k deklamaci; jsou mezi nimi : básně vlastenecké (»Já jsem Cech«), poetické báchorky ! historicko parodující balada »Horymíruv skok«, persiflující ~Iáchův Máj. Určeny jsou nižším a středním společenským ':rstvám, u nichž došly také nemalé obliby. Jako novelista začal rytířskými povídkami a hrůzostrašnými pověstmi li,Iovými (Mstitel, Cerhenický vaz) a dostal se i k sentimentální povídce rodinné (Harfenice, 1844). Význam jeho spol'ívá v drobných genrových obrázcích, plných typických po,;taviček z Prahy i z venkova, naplněných svěžím, někdy ,)bhroublým humorem a vtipem. Z nich nejzralejší jest no\'ela Pan amanuensis na venku aneb Putování za novelou 11841); oblíbeny jsou dále Smutné vyražení tJe Hvězdě, Pan Trouba, nebo když chybí uřený, chybí hodnč, Ostří hoši, Lehce nabyl, lehce pozbyl a j. Zachytil a mírně zironisoval malý český svět. který miloval mužnou láskou, a tím ve zmenšeném měřítku vykonal to, co na světovém fóru uskutečnil Dickens: postavil povahopisný a mravolič· n~' genre povídkový s nádechem humoristickým a mírně satirického zbarvení. V tom mohli naň - nikoliv na Máchu - navázati i umělečtí genristé družiny Májové. Pozdní romaritíba. (Od r. 1848 do r. 18.'>9.) PO\1lha dob~·. Veřejný život v Cechách ve 40. a 50. letech 19. stol. je charakterisován zvláštní směsí romantiky a liberalismu. Liberálně demokratické myšlenky, přicházející ze západní Evropy, spojovaly se zde s programem národního obrození a se zásadami slovanské \·zájemnosti. V nich ožívaly reminiscence na národní a sociální náplň hnutí husitského a shodovaly se s romantick~rm názorem na lid. Dílo J. K. Tyla a B. Němcové vyrůstá z tohoto ducha doby. kter~' se obráží i ve filosofii dějin Fr. Palackého. Naproti nim K. Hav!íček, mluvčí národního liberalismu české· 223