vězněn; z Haliče, kde nějaký čas pobýval, byl internován
ve svém rodišti, r. 1861 se vrátil do Prahy, kde byl
politickým žurnalistou v »Čase« a v »Hlase«, ale maje zdraví
podlomeno, zemřel již r. 1864 v Nadějkově nedaleko svého
rodiště. Látkově lze děliti jeho historickou prózu na povídky
s látkami českými a jihoslovanskými. Vynikal bohatou
fantasií, doplňovanou bedlivým studiem historických
pramenů, hojnou romantickou invencí, darem impravisačním
a barvitostí dobovou, trpěl však neobratností slohovou a
chvatností práce. Do literatury vstoupil r. 1841 povídkou
Val/da z dějin polských, chtěje se v ní přiblížiti Walteru
Scottovi. V povídkách s českými látkami historick)rmi,
v ni.~_hž proniká studium pramenů, líčí Chocholoušek s
oblibou buď starší dobu historie české, na př. Připitan, kmet
sfarojlražskú (1855) nebo úseky z doby od Přemysla
Otakara 1. až po JiHho z Poděbrad: Dcera Otakarova (1844),
Palt'CNk (1847) z doby PřemY5la Otakara n., Templáři
v Occllách (1843) líčí boje templářů proti Rudolfovi, Jiřina
(18·16) dobu Jindřicha Korutansk~ho a dobu Karla IV.
Jan Pal/céř (1855). Novou oblast otevřel Chocholoušek
české novelistice pracemi z dějin jihoslovansk}'ch za svobodu,
jejichž dějiště sám zhlédl. Řadu povídek ze života
balkánského zahájili Oanohard (1843) a z prací let 50. a 60.
vznikla velká trojdílná sbírka Jih (1862-1863), jež budila
v Čechách dlouho nadšení pro Slovanstvo balkánské. Cho·
choloušek byl ve své době znám i jako satirický
humorista. pokračující samostatně \' tradici Langrově a
Rubšově.

Vedle povídkov)'ch kronik z českf minulosti jsou pro
beletrii 30. a 10. let pÍ"Íznačné i'ráce ze fiou~asného života
občanského s mdlou sentimentálností, s plačtivými scénami,
se slab)"m nádechem sociálním. K tomuto oboru patří i
Celako\'ského »Patrní dopisové,~ a satirické práce Langrovy
»Den v Kocourkově..: a »Bohdaneck)" rukopis.:. Z celé řady
autorů podřadných povznesl tuto genrovou povídku k
samostatnému druhu literárnímu Fr. Jar. Rubeš, s přátelskou
družinou seskupenou kolem humoristického sborníku
Paleček (7.aložen s Hajnišem a Filípkem, vyšel v 19 sv.
1841-18·17) .

Františt'k Jaromír Rubeš (1814-1853) bvl rodákt'm
z Cížkova u Pelhřimova. kde se narodil jako S)'tl sládkÚv.
Opustiv theologii, studoval práva a púsobil jako panský
úředník na různ~'ch místech v Cechách, posléze od r. 1842

222