perovi ěástečně vystihnouti ovzduší doby lucemburské
nejen kolem trůnu, ale i v lidu s názvuky hnutí náboženského
a zvláště s dobrým smyslem pro politický obsah věku.

Fmlltišt'k Turillský (1797-1852), rodák poděbradský, byl
zprvu úředníkem vrchnostensk~'m na různ~'ch místech
v Čechách i na Moravě (v Mikulově a ve Zďáru na Mor.),
pak úi'cdníkem soudním (na Křivoklátěl. Jako lyrik blíží
se básníkum (~eského klasicismu především stránkou
formální. kdežto citová náplň jeho \'eršů prozrazuje siln~'
sklon k romantismu, který v dramatech převládl úplně .
. Psal elegie (milostné Elegie polabské), dithyramby a ódy

(vzletná óda >.K Bohu«, vlasteneck)' hymnus ,·Jediná toliko
vlasL a úd:l "Husinec«, jedna z prvních novočesk)'ch básní
oslavujících Husa). Proslulosti došel tragedií Angclina
(lS21), psanou po způsobu německého dramatu osudov{>ho,
s hojn~'mi místy lyrick)'mi. Truchlohra Vil'giliic (1841),
i:'l'rpaná z dějin římsk)'ch, vyjadřuje demokratické
sm)'šlení Turinského a ('inohra Pra:;allé roku 16V~, jeho vroucí
nadšení vlastenecké. Ostatní historické hry z českého
středovt'ku, mezi nimiž se některé stavěly proti GrillparZf'rO\'l.1
pojímání česk~'ch dějin, zůstaly \'C zlomcích. Turinsk~' snil
o dramatt' wlkého slohll, ale omvlem hledal dosažení
svého dle \' hromadt'ní míst Iyriek§ch a v přílišné idealisaci
posta\', z niehž se mu dai'ily jen nt'které postavy ženské.

Kart~1 Simt'OIl )(a('háčt'k (1799-1846), profeEor v Jičíně,
se Vt'noval Jlodobnt' jako Turinsk~' lyrice i dramatu. Jeho
Droblli"j.~í básni' (IS·IG) shmují lyriku lehi:'ího druhu a
rytíi'ské romance, určl'né k deklamaci ('''Heřman z Bubna,.).
Takové verše url'ené k přednesu ve společnosti přinesl
vedle několika pi'ekladú již j.:ho Krasořdník t 18·13). Jako
dramatik, kter~' Sl' osvědčil překlady z Goetha (,Ifigenie~)
a z Schil1l'ra (,·Panna Orll'anská,,). \'ynikl historickou tragedií
Zá l'Íi~ \' ít kode, pá n :: RIl:;e zajíma\'ou charakteristikou
postav i tragick~'m konfliktem: byl to jeden z proje\'l1
odporu proti Grillparzero\'č hře "Konigs Otokar Gli.ick und
Ende", jež nespr[n-ně a nepřízni\'ě Jlodávala úsek ('eské
historie i posta\'y, které ji tvohly, Dobi'e stavěny jsou
~fachál'kovy \'eselohry ze soul'aslH;ho ži\'ota. na pi'. Puji'ka :::a
oplátku (IRlG) a pi'edevším parodie r .••. tíi·sk~,ch her
Ze-nic/lOl"(: (lS2·1). ~Iaeháček byl i \'ážn~'m di\"adelním kritikem,

Organisátorem dh'adt'1nict\"í ochotnického byl plytk~' a
nepú\'odní J1Ul I'\t'l)()ntuk Št;'pánt>k (1 7S3-I .•• H): t,'ll j~ko
retisér a spoluředitel Sta\"o\'ského di\"adla prosadil r. 1~2·1

220