:a života Klicperova vyšlo několik souborných vydání Klic·
"erových her, z nichž každé přinášelo hry nové, a ještě r.
'~11l6 otiskl F. A. Subert ve svém dvoudílném č>Souboru
spi
,1 \'ácl. Kl. Klicpery« mezi 57 hrami některé po prvé, mezi
imi též německá dramata Klicperova.

~Iezi vážnými divadelními kusy Klicperovými stojí v popře.
:. četné hry rytířské, holdující módní romantice s~ř('dověké a
,!a!-itenecké, na př. Blaník (1813, provozován 1816), 'Valdek
),22), Loketský zvou (1822) nebo rozšířená balada
Šnajirova Jan za chrta dlÍ/! (1828). V okruhu rytíÍ'sk.\·ch her
:,)hybují se i dramata s látkami historick}'mi a
vlastenecký:lll, zpracovávající kronikářské látky bez proniknutí k
ideo,~'m konfliktům doby a s chabou psychologickou
char3kteri-tikou osob, Za nejlepší českou tragedii přL-dbřeznovou byl
po,..;ládán Sobčshll', selské kníže (1824). K historick~'m hrám
"Táti! se Klicpera po delší přestávce v posledních letech
ži"'lIta hrami Eliška Přemyslomw (1k561 a Fridri('h Bojol'nJí
I asi z r. 1856). V~'še než hry historické, rytířské a než
dramata ze současného života stojí Klicpcrovy veselohry a
frašky. které také více svědčily Klicpero\'u tvur{'ímu
ta:,'ntu. Zde k jadrné scénické v~·mlu\'l1osti. k puvodní malbě
:"hdejšího života a k výborné charakteristice postav. třeba

asto jen charakteristice vnější. druží se jadrnS', trochu
:lrubozrnn~' domácí vtip a humor. A!e i zde, jako v hrách
I,~tatních, jeví se často přílišná zádslost na dramatě
ně111t:ckém, Ještě dnes objevují se na jevištích jeho hry
Díro(l·om.tí klobouk (1817), Lhář a j('ho Tod (1817). Hadrián
,: !límBli (1821l, Rohovín čtvcrrohý (1~21). Vesclohm na
1Il08tČ (1826), Ka::d,lj IIČCO pro t'/ast (1S29) a Zlý jekn
11849).

Historick~'m romantikem jest Klicpera také ve sV~'ch
povídkách čerpan~Th z minulosti české a prosycen~'ch
nadšen\'m vlastenectvím. Svého vytčeného vzoru. historic·
kého póvídkáře \V. Scotta, nedosáhl nik,jy, zustÚ\'aje vprcn
starší historické po\'idce. závi~lé na vzorech némeck}'ch a
ulpÍ\'ající na vnějším historickém ko"t~'mu bez proniknutí
k duchu doby a politick~'ch proudu. To předpokládalo
pečlivé studium dějin a historie kulturní. jehož Klicpera
neměl. Z historick~'ch poddck ne,i\'~'znamn(j;í je TohlÍk
(lS2S) tendencí vyHl'it postavu "ácla\'a I\'. ve světle
Sy'mpatickém. Teprve ve třech cyklick~'ch pO\'ídkách z Id 50"
PřídlO([ Karla Il-. do ('(('h (lS55), Karrllr. přu/ Fra II 1;,
11!;/r jncm (1856) a Král .jali Sll'/J,lí 1185S'. podařiio se
Klic
219