hova v české literatuře. Jemu podlehl jeho protichůdce K. J.

I':rben, byť jen na krátký čas, básník J. P. Koubek i V. B.
Sebesk}'; především K. Sabina jako kritik a literární
histo'lk udržoval po dvacet let památku SV[41O druha a také

iko vydavatel usilovalo známost jeho děl. Vědomě se

~Iáchovi přihlásilo mladé pokolení z r. ] 85R, které svůj
'manach "Máj« vyzdobilo Máchovým obrazem a věnovalo
"j "nesmrtelné památce« Máchově. Tato generace
Neru:.)va, Hálkova a K. Světlé nepoňlehla, s výjimkou ll.
\!ayera, Máchovi umělecky ani myšlenkově, ale oSlavovala
: vykládala ho především společensky odbojně; Hálek a
! >fleger se záhy vymanili z jeho formálního pusobení a
Ne'uda mu nepodlehl vůbec, Ale od této doby jest ~tácha
po·.Jádán za vúdčího inspirátora moderní poe,;ie české' a každá
.iterární generace se s ním vyrovnává. I literární véda
zaďíná se jím soustavně zabývati, hlavně zásluhou Arbesovou,
:'\'. Cech oslavil Máchu elegií "Na Valdšt)"'nč". J. Vrchlický
;1 J. Zeyer navázali na jeho poesii kosmickou; Machar se
\Tací k jeho společenskému revolucionářství: kosmický a
filosofick)"' odkaz Máchův žije pak u Havlíčka, Březiny a
J. Karáska ze Lvovic. kter)"' jej oslavil básnicky i kriticky:

II těchto symboliků, kteří se snaží zmocnit se ta iemství
jeho lyriky, znova se uplatňuje máchovská hudební
instrumentace větná i jeho umění metafory, na něž mohli
navázati i básníci generací nejmladších. inspirující se zároveň
máchovskou metafysikou: Hora i Nezval, Hala;.; i
Zahradníček.

Literatura dramatická a nowli<;tická,

Slovesné umění klasicistické a romantické doby
národního obrození se vyjádřilo plně jen díly básnickfmi.
Dramatikové i novelisté. kteří se nadáním nevyrovnali velk\'m
posta\'ám básníku, netvořili z vnitřní potřeby umělecké:
postrádají ce domácí tradice, nedovedli se vymanit ze
závislosti na vzorech cizích. Spokojovali se se ?.ába\'n)·m
ub\'Cselo\'áním čtenářu a diváku. jejichž vkusu činili
ochotně ústupky. Kde šlo o více než o příjemnou
kratoch\'ili, oz)'\'ala se tendence vlastenecká, projevující se
nadšením pro jazyk. zálibou pro vlastenecké dějiny. nl'kdy
i jadrnou lido\·ostí. Ale tyto uml'lecky plané v)·tvory byly
nemálo v\'znamné národně buditelsky. Obráží se \' nich
dvojí dobov)' proud. vládnoucí v tehdejší EHOpé. V
tragediích a románov)'ch kronikách historick)'ch se proje\'uje

217