baladického. Z pověstí, které podle Erbena sahají svým
pů\"odem do bájeslovné dávnověkosti. vybírá si Erben s
oblibou ty, v nichž se obráží starodávná víra v nadpi'irozené
bytosti, hrůza z přírodních sil, zosobněných démony, a
lidská bezmocnost proti nim; ty, v nichž se projevovaly
především mocné a zhoubné vášně, hýbajígí odedávna lidskou
bytostí. Ale mravně ušlechtilý básník, který svůj dobový
romantismus zkrotil kázní v duchu etiky a estetiky
klasicistické, staví proti těmto démonickým a vášnivým
živlům vyšší mravní řád, založený na pokoře, lásce a
zbožnosti. Jednající osoby, ztělesňující hlavní rysy národní
povahy, ocitají se v konfliktu s oněmi živly, vítězí nad nimi
nebo vykupují svou vinu pokáním. Tak obměnil Erben
pů\'odní charakter baladiky, jak jej nalezl u sV)'ch německých
a polských učitelů, tak proti máchovskému fatalismu
postavil svůj básnický a lidský idealismus. Pro tyto tragedie
ze života lidového vytvářel Erben mistrovský rámec
náladový a krajinářský. Studiem lidové tradice poznal
jadrnou stručnost a pregnantní plnost řeči prostonárodní,
naučil se charakteristickým obratům, výrazným
přirovnáním a plastick)'ll1 epitetům lidového básnictví našeho a
poznal i živě dramatický spád dialogu i lyrick)' proud
scénického líčení. Při tom využíval hudební hodnoty jazyka. ladil
melodicky rytmus, asonanci a rým a mistrně využíval
zvukomalby. Pro tyto vlastnosti stala se jeho »Kytice« vzorem
básnického stylu národně českého.

Erben se stal učitelem všech, kteří ve své tvůrčí práci
\")'cházeli z básnictví národního a těm. kteří usilovali o
vytvoření nového slohu básnického. Jako Erben formulovala
si skupina slovenských štúrovců a básnická skupina
kolem »Máje« z r. 1858 svůj poměr k básnictví národnímu,
i když se u nich Erbenův vliv křížil s působením
Mácho\·~lll. Na Erbenovi závisí L. Quis a u něho se učí i baladik
J. Vrchlický. Po erbenovských názvu cích u Bezruče nalezli
osobité cesty k Erbenovi v novější době Jar. Durych a J.
Wolker. »Kyticí« inspirovalo se i umění hudební, především
umění A. Dvořáka, Zd. Fibicha a Vít. Nováka, a menší
měrou i umění malířské.

\' pozdější době oddal se Erben skoro v)'hradně práci
vědecké: zde jsou nejdůležitější práce
diplomaticko-archivální a vydavatelské. Z podnětu Palackého konal studia v
archivech pražských a venkovsk~'ch a jejich v~'sledkem bylo
\'ydání listin t)'kajících se Cech a Mora\'y Rege8ta
dipwma
211