retikem se Sušil ukázal v Krátké prosodii české (1856 a
Jindy). Tyto formální nedostatky vadí též jeho překladům
~tředověkých Hymen církevních (1846 a 1859) i
Allthologi: Ol'idia,Katulla,Propertiaa Musea (1861). Literární
čin'Idst theologickou zahájil r. 1837 překladem Spisů sv. Otců
lpoštolských a vyvrcholil překladem a výkladem Nového
/.ákona (1863-1871); přihlížeje i k jin)'m překladům,
vy~d z vulgaty, shromáždil mnoho látky bibliologické;
těž~opádným překladem svým však nijak nepronikl.

Romantikově 7.3 vlivu písně lidové.

V letech 30. a 40. shromažďovalo se v Langrově
»Cecho"lavu« a pak v Pospíšilových a Tylových »Květech« mladé
básnické pokolení, které vycházelo sice z Kollára a z
Celakovského, ale v básnické teorii i praxi docházelo výsledků
~amo3tatných. Tito romantikové. kteří se vyznačovali silným
subjektivismem básnickým, zdůrazňovali osobnost, prožitek a
tvůrčí akt. zabírali se do tajemství a demonologie. jaké tvůrčí
vbraznost básníkova dovede odhaliti v přírodě. v
prostonárodni tradici i na dně vlastního nitra. Pokud šlo o "ohlasy" lidové
p(Jesie, rozlišovali bystře oblast lyrickou. kde má básník vy
jádř-it svou bytost, od oblasti epické. v níž integrace s lidov)'m
duchem jest žádoucí: se zvláštní oblibou pěstovali proto
baladu. Teoreticky tyto zásady formuloval a hájil Langer,
umělecky je ztělesnil Erben.

Josef Jaroslav Langt"r (1806-1846) se narodil v Bohdanči,
studoval gymnasium v Hradci Král., kde za vlivu
znamenit}'ch učitelu (V. Kl. Klicpery) se stal \'Iastencem a
básníkem. V Praze, kde studoval filosofii a práva, oddal se
zcela žurnalistice a básnictví, romantickému snění a
bohémské volnosti. Redigoval a na značnou v}'ši přivedl
Pospíšilův časopis x.Cecho3Iav«, ale ke stálému zaměs~nání se
nemohl odhodlat, stejně jako ne k tomu, aby dokončil
studie. R. 1833 opustil trvale Prahu z nejasn~'Ch důvodu. mezi
nimiž Úlic otcova byla asi duvodem nejsilnějším. V
Bohdanči byl z počátku literárně i společensky wlmi činný,
ale po r. 1835 sražen novou milostnou katastrofou. oddal se
pití, propadl melancholii a předčasně zemřel.

Jako básník vyšel Langer z Celakov!5kého. Jeho Bájky
11829 v CCM) a Selanky (1830) jsou gessnerovské idyly
zasazené do domácího prostředí, čerpající s\'é moti\'y z
pohanského dámověku slovanského nebo z podání lidové:ho.

207