\'avou něhou dětská srdce. To platí i o jeho slabikářích a
:ítankách pro školy obecné.

Františt>k Jaroslav Kamenický (1806-1869), děkan v
Bloieích, věnoval Čelakovskému své Písnč 1) národním českém
i l(('lw (1833). Napodobení lidové písně jest zde provedeno
, věrností otrockou bez osobní invence, ale se značnou
,'hkostí a melodičností, takže některé z jeho písní (»U
pan.,kého dvora« na př.) znárodněly, Sentimentalita a vroucí

,it náboženský zaznívá v cyklu elegií Nad hrobem
matči1/.lÍm (1839 v ČČM) a cyklus znělek Lilie a růže (1846)
pž'edvádí často bez vzletu staré české pověsti i události
hi:,torické až do smrti Břetislavovy. Skládal i platonské
znělky milostné, písně duchovní a příležitostné a překládal z
Petrarcy, z Mickiewicze a j.

V době před březnové neomezovali se básníci jen na
napodobování lidové písně, jak je k tomu vedla teorie
romantismu, n)'brž ruch společenského života vedl je k tomu.
aby stavěli svou poesii i do služeb společenské zábavy.
Tak byly skiádány písně opěvující národnost a slovanství,
kult minulosti a jazyka, přátelství a krajanství a četní
soul'asní hudebníci skládali pro ně hudbu, Sentimentální zpěvy
() lásce a domovu byly s oblibou vkládány do úst
romantick)'m lovcúm a cikánúm, umístěn)'m do romantické
přírody.

\; elké popularitě mezi těmito skladateli se těšil básník
malé originality a umělecké síly Václav .Jaromír PiC('k
(Podsvijansk)') (1812-1869), rodák z Turnovska.
vrchnostensk)' úředník a posléze okresní sudí v Nov)'ch Benátkách.
Jeho Básllč (1843) a třísvazkové Pí.'mé (18-17, 1852, 1856)
opakují v četn)'ch variacích vlastenecké. milostné.
historické a krajinářské motivy. jež čerpal z Kollára,
Čelakovského. Chmelenského a j. a zasazoval do s\'é sentimentální
a uplakané poesie. Nemužnou tuto poesii odsoudil
CelakO\'sk)' i Havlíček, jenž byl Pickov)'m nepřítelem i v
politice. které se Picek zúčastnil jako redaktor I'raž8k.!Í('h
110t'ill ve službách reakce a jako autor Politif'k.lJf'h ::l()mhl o
Čcchách (1850).

Skutečnou osobností mC7j katolick~'mi básník',
přcdbřezr,n\'~mi byl druh Máchúv a Tyluv, Boleslav ,Jahlon~k~', \'lastním
jménem Eugen Tup}' (1813-1~Sl'. rodák z Kardašovy
Rečice, Po gymnasijních studiích \' Jindřicho\'ě Hradci
a po studíích filosofickS'ch a nedokončen)'ch právnick)'ch
vstoupil k premonstrátúm, R, 18-11 byl \'Yiwěcen na kněze

205