»Nepřipisuj svaté jméno vlasti
kraji tomu, v kterém bydlíme;
pravou vlast jen v srdci nosíme,
tuto nelze bíti ani krásti.

Ale meze vlasti nerozborné,
jichž se bojí tknouti potupa,

jsou jen mravy, řeč a mysli sv.orné.«

Dalším romantickým rysem našeho obrození byl kult
lilu. jeho původního básnictví, jeho písně, jeho názorů. Ceská
romantika zbožňovala lid: její učenci sbírali lidové písně,
pohádky a úsloví, studovali je a vydávali, zkoumali jejich
j'eč a sloh: její básníci je napodobovali a za vrchol
svérázného umění básnického prohlašovali poesii t. zv. ohlasů.
Tim vznikala poesie blízká přírodě, lidu a jeho naivitě a
konečně i hudbě, umění to po v}-tce romantickému. Zde
tkví i počátky nové vědy, národopisu.

Obrození naše v době romantické lze uvésti na patero
základních pojmů: jsou to národnost, slovanství, jazyk,
dá vnověkost a lidovost. Obory slovesné, které sloužily
l('mto ideáhlm, byly soustavně a úspěfn,ě pěstovány. V
lyrice byl vytvořen nový básnický jazyk, oplodněný vlivem
mluvy lidové a jiných řečí slovansk)'ch: umění prozaické,
odpoutané od starých vzorů zdokonalilo se po stránce
jazykové, stylové i psychologické; básnický vkus se vytříbil
na vzorech cizích, které k nám uvádělo znamenité umění
překladatelské: epika, drama a novelistika však živořily,
odkázány ke kultu vlastenecké dávnověkosti. Jazykozpyt,
a to spíše po stránce popisné než analytické, se dělil dále
ve vědě o prvenství s dějepisectvím Ostatní vědy byly sice
ještě \' počátcích, ale i jim vytkli romantikové pevný cíl.

Čeoká katolická romantika.

Po likvidaci osvícenského sm\'šlení a re\'Olučních názoru
;;iřilo se E\TopoU hnutí obnoveného katolicismu. jež
sou\'iselo s obnovou všeobecného zájmu o gotiku a
středověk. Básnická romantika převzala zásady nO\'ého hnutí,
plníc je \Toucností citu: vztah k Bohu. k věčnosti i k
Madoně stal se podnětem básnického tvoření a látky gotického
a rytířského středověku vítan}'m polem slo\'esného umění.
Světové literatuře dalo toto hnutí řadu velk}'ch básníků:

201