,ván byl pbňovými a veršovanými vložkami.
Romantic:\. útěk z rozumové přítomnosti otvíral brány dalekým
bdobím historickým, především středověku; návrat
ro:i;iIltiky k lidu byl pak východiskem studia lidového
bá:!il'tví a lidového ducha. V literatuře odstranila
romanti,[ pi'ehrady básnických druhů, odmítla estetická pravidla,
ipoutala se od klasických vzoru a dala verši úplnou
vol
.' 1:4: obohatila svuj jazyk výrazy z mluvy lidové. z
arhaismu i z řečí cizích. Tento revoluční charakter, který
:llt'!a romantika ve sv~'ch za{:átcích. zachovali sí pouze
ro!!1antikové francouzští: v Německu se sblížila historická
Jda k tradici a vřelý poměr k náboženství stárnoucí
rolnantiky nejen se směry konservativními. ale i s živly
relkl'ními, takže zde byla romantika v poslední době svého
!"<lzvoje souznačná se zpátečnictvím.

\' I'i'ímém odporu k době pi'edcházející stála romantika
1 \' otázkách náboženství, národnosti a dějin. Nelibovala
,~i v rozumovém rozboru víry a nehledala cestou kritiky
phrozen~' základ náboženství, n~'brž se upoutávala jeho
citu\'(,u náplní. jeho extatičností a tajemstvím jeho kultu;
!'l'uto se phklúněla se zvláštní zálibou ke katolictvi. Stát .
... nc'mž \'id{'lo osvícendví uskutečnění svého přesného.
rc,zumového pohí.dku. nahradila romantika pojmem
národ!j(,:;ti, \' ni:'mž ctila posvěcení citové. s\'azky krve a
minu]usti, jednotu cítění a ře(;i. Na rozdíl od osvícenství, jež
pohrdalo historickou tradieí a nerozumělo \'~·\uji. ctila
romantika minulost více než přítomnost. snažila se
porozumět dějinnému v)'voji. studovala staré památky a staré
literatury. dá\"ajíc přednost středověku před antikou. ~fěla
zvláštní dar vnikati do cizích osobností. do vzdálen\'Ch
Jub a do ducha nejruznějších národu. a proto byl jejím
cílem universalismus, kter~' objímal všechny národy,
vše<:lmy literatury a všechny doby v~·\'Ojo\é. Tím \'ším
v.vtvohla romantika moderní názor na dějiny a kromě historie.
předc, .. ':;ím kulturní a umi:'lecké. vvbudovala též sro\'ná\'aC'Í
a historick~' jazykozpyt, literární d6jC'pis, národopis a
umění pl\'klada tc!.ské.

Pro če.,;k~· živut největší v~'Zilam mlela [fJma:ltika
německá, ale až v pozdějších fúzích svého \'~"\·(}.ie, Po
stránce myšlenko\'é nejsiln\:-ji za.<;áhla t. zv. hcidclberská
skupina pozdc·jŠích romantiku. jak .ii přeebtavují Achim \'on
Arnim. Clenwns Brt'ntano i bratÍ'Í Jakub a \'ilém
Grimmo\"é. Podle nich chtěli naši buditelé nkÍ"Ísiti staročeský
sta
199