podává L. Niederle v díle »Slovanské starožitnosti« od r.
1902; týž badatel nahradil druh~1 slavistický spis Šafaříkův
knihou »Slovanský svět« (1909).

Kromě národopisných a dějezpytných prací byl Šafařík
\' době pražské horlivě činný v oboru jazykovědy slovanské
a staročeské a také zde se stal dědicem Dobrovského. Ze
Audií v mluvnici slovanské vynikají rozpravy: O tvoŤení
slot: zdvojováním kOŤene (1846), Výkla(l některých
gra/lIatich:ý('h forem v jazyku slovanském (1847), Mluvnický
m:bo/' čísloslova (1848) a především Serbisehe Lesekjjrner
(1833) s rozborem hláskosloví i tvarosloví srbského. Zde
ukázal, že vedle církevního jazyka staroslověnského se
odedá ma vyvíjelo samostatné národní nářečí a dovodil, že
hi"torické jazyky slovanské nejsou zkažené dcery mateřské
řeči staroslověnské. nýbrž její rovnoprávné sestry. Tu
všude jeho práce značí pokrok, vedoucí od Dobrovského k
Miklošiéovi. Úvodem k »V~1boru z literatury české·, podal
Šafai-ík r. 1845 pn'ní soustavnou mluvnici staročeskou
PočrítkOl'é staročeské mllwnirc, práci vynika iící, jež do doby
Gebauerovy nepozbyla ceny přes použití podvržených
památek.

R. 1848 strhl též tichého učence do veřejného \"Íru. Podal
rakouské \'Iádě návrh o jazykovém \'}'u('ování na školách
(U\'eřejněn~' v CCM r. 1848 s názvem .lIJ/Menky () provedení
stejného prlÍm české!w i německého ja:yka na .~kolárh
českých), ohnivý projev romantického ztotožnění jazyka
a národnosti. Na červnovém ),Slovanském sjezdě"
improvisoval úchvatnou řeč proti zotročování Slovanstva a pro
jeho prho svobodně si "ládnout ve jménu mravní síly.
K darum ducha, za něž se Šafaříkovi dostávalo poct,
přistupovaly dary charakteru: nesobecká láska k vědě
a k pravdě. velkorysé pohrdání malichernostmi
učeneckého života. obětavá nezištnost. stál~' zřetel k věčným
hodnotám.

Dějepisné dílo Palackého i ŠafaHko\'o nalezlo
pokračo\'atele. jejichž činnost spadá až daleko za r. ]848. Současně
s nimi užívali historie za pomucku probuzení národního
spiso\'atelé. kteří se s nimi rovnati nemohou. Z nich na
pn'ém místě stojí

Jan Erozím \'()('(>I (1802-1871). Kutnohorsk\' rodák.
\'vstudoval \' Praze a ve Vídni filosofii a prha. jako
dlouh~let~· \'ychovatel v předpích šlechtick)'ch rodinách projel

191