jednak na vlivu německého idealismu. Herderovy humanit:z Rousseaua poděděného zkrašlování pravěku a znázOl '.1 hegelovců, jednak také na mohutné myšlence národnosLi v našem obrození, konečně i na slavjanofilství bu.iející1:1 v mládeži slovenské, vzdělané vědou německou. Těmit, myšlenkami, jež do »Dějin« vnesly jakousi schematičnost I nábožensko-fi1osofickou tendenci. potlačujíce bohatou rm· manitost jevového dění a pozorování, vyvrcholilo myšlen· kové dílo našeho obrození. Po stránce čistě historické jest Palacký právě syn sv.' doby: neproniká k dějinám hospodářským a hmotným, nepodává podrobnějších dějin sociálních. nezastavuje se př vývoji útvarů právních ani při kontroversích náboženských. Vnitřně jest dílo jeho ceny nestejné: nejvýše stoj: líčení doby husitské a Jednoty bratrské: v pozdě;ším zpra' cování hnutí náboženské není podřizováno motivům národ· nostním, zato mravní síla husitství, značně idealisovaného se tu v rámci národního a světového v~'voje oslavuje způ' sobem úchvatným. První díl, založen\' na podvrženÝch pramenech a vybtidovaný na nesprávném názoru o ideálním stavu pravěkého Slovanstva. pozbvl během dobv historické ceny: také ony partie. kde Palacký rozvíjí myšlenky s tím souvislé. na př. o vzniku ne\'olnictví, neobstojí dnes před kritikou historickou. Ale dílo \' celku ziistane vždv z ne;skvělejších pokladů národních. Po periodě dě;episn~'ch analytických kritiků osvícensk~'ch přišel v Palackém velik\dějepisce tvůrčí, umělec komposice a podání, i klasick\' mistr slohu jasného. živého a mohutného. ienž nikdy nezapřel. že prošel školou poesie. estetiky a filosofie. Palacký jako s p i s o vat e I p o I i t i c k Ý. CE'tné politické soisv Palilckého ob"ahuií SOllkromp i veře;né ořínj~v. nrohlášení. manifesty. tE'xty Veřl'jll)'ch řeč; a no\'inářské č1ánk\'. otištěné v ~Pražsk\'ch novinách« (Co ;est kOllstiturc. ]848), v ,>Národních n·ovinách.t. pozdě;i v' :oNilrodníca listech < a v :oNárodu«. Pro;evy prvního období politického působení Palackého. spadajícího do n'\'oluční doby r. ]S4S a ]X49. prodšeny jsou duchem národnosti a liberalismu a \'vcházdí z práva přirozeného: cílem jejich jest zrovnoprá mění \'šech národů v Rakousku a přetvoření státu na si1n~' spolek samosprávných národú. ("Kdyby nt'bylo Rakouska. musili by· chom ip M"ě založiti.«) Z veřt'jn~'ch projP\'ú této doby jest nejdůležitější nadšená zahajovací řeč Slovanského sjezdu a rozhořčení nad oktrojo\'anou ústa vou. O celltra1i.saci a 186