:.; ';ní díl, Gcschichte VOlt Bijhmen (jdoucí do r. 1197), vy· . r. 1836. Od března 1848 počaly vycházeti JJř jillY národu ,!Jho l' Čechách a v Moravě, z počátku překlad díla ně· ,kého, značně rozšířený o úvod a partie kulturně děje '!ll'; později psal Palacký česky a text do němčiny dával . 'kládat. Německé »Geschichte" vyšel pátý a poslední díl ; 1";67; české »Dějiny« vycházely takto: 1848 díl I. sahající r. 1125: 1850 dílu III. částka 1., od r. 1403 až do 142·1: , <) 1 dílu III. částka 2., od r. 1424 až do 1439: IBM dílu II . .;tka 1., od r. 1125 až do 1253: 1860 díl IV., od r. 1439 , ,10 1-157 a od r. 1457 až do 1471: 1867 díl V., od r. 1471 , do 1526. V letech 1870-1872 od základu a jenom česky , ;, 'pracoval celý díl III. a chybějící mezeru dílu II. (1253 až . ;1)3) vyplnil ve dvou svazcích až r. 1870 a 1876. Třetí ::dání všech 5 dílů vyšlo v 1. 1876-78 za red. Kalouskovy. Dosavadní členění naší národní minulosti Palacký vý :' I\'n(> zavrhl a založil svou periodisaci v Di'jinách na kon"lIci o zápasu Slovanstva a Germánstvem jako vlastním· :'rineipu historie národní. Meznými body jsou mu. podle .stup;l' vítězství živlu německého a s ním spojeného fl~udalismu, r .ky 1403 a 1627: střední doba. ležící uprostřed těchto dat, ;,',.;t ehdrakterisována převahou rúznic církevních a nábo"'nsk~'ch a boji za náboženské ideály. S hlediska ústavního ',\'\'oje a sociálního řádu dělí Palack~' dějiny rovněž na tři 'h,lobí. ale poněkud jinak: doba slovanské praústavy trvá .I" r. 1278. doba feudalismu trvá do r. 1627 a pak násle dU.k doba absolutismu. Z politick\'ch duvodů dovedl Pal:t('k~' sn? Dějiny pouze do r. 1526.'ale přece jest jeho dílo \'dik~'m celkem. Této celistvosti mu dodává jednotný náz· 'I' filosofick\', v,"chovan\' v mvšlenkové škole Herdrov{~. !'ro>:edší vlh'Y Schelling-oi:~'mi a připínající se Jlozd{~ji na li:dektickou metodu německého heg-elismu. Celé náro(lní ];jiny lI\'ádí na ideu odvěkého zápasu Slovanstva R pleme:':'ll1 gernvínsk~'m, v němž spatřuje odvěk~' spor mravní :'11 .••. s hrubou hmotnou silou. Takto pojal boje hl1sit~ké I'l!wx1ně jako nejmocnější projev české myšlenky proti Nl'meeku: tak odsoudil nevolnictví, jež zrušilo pu\'odní so(iálni sta\' slovansk~', tak pochopil Jednotu jako strážkyni "'tar~'ch ideálú. Teprve později - hla\11ě \' přepracování JIL dílu ze začátku let iO. - uvedl v líěení husiL<;Í\'í novolI antitesi do česk~'ch dějin. antitesi autority a s\'obodného J,oz!lání. kterou vyjadřuje také spor katolictví s protc'stant,,;tnm. Tyto ideje spočívají jednak na rodném bratrství, 185