ích na Slovensku a jejž po stránce jazykové přísně
zacha;áva1. V pozdější době při1nul ke Kollárovi· kromě
básníklJihoslovanských, jeho ideový následovník Sv. Čech,
vzdáll'n)' od něho však prostředky uměleckými: chválu mu
';zdali pro jeho uvědomělé zaměření k vrcholum myšlenky
I poesie í Vrchlick}' a Březina.

Kollár tíhl v básnické tvorbě k tvoření vznešeného
akall'mického slohu klasického, odpoutaného od prosté písně
:irlové; v něm dospěl monumentality jinak vzácné v
poesi"ho doby. Vlastní dohru »Slávy dceři« dal Slovanský sjezd
. 1848, Takto Kollár, učitel Slovanstva. spolupracoval na
."lkém životním díle vůdčích historiků našeho obrození,

~afaříka a Palackého.

Děj e p i sec tví ve službách národního obrození. V době
,'s\'Ícenské opustilo dějepisectví zásluhou Dobrovského a
PelcIovou mechanické sběratelství a vypracovalo se ke
kritickému pojetí dějin a zároveň se povzneslo k úkolu
národně buditelskému. Obojí úkol byl dokonán v době
předbřeznové Fr. Palackým a P. J. Šafaříkem, stojícími na
rozhraní klasícismu a romantiky. Nad dějepisectví doby
Dobrovského vynikají historickým uměním, oživujícím s
romantickým pochopením minulost národní i kmenovou,
ašiI'ok}'m filosofickým zřením, jež se u nich slučuje s
vniterlnu zbožností. Oba stavějí svou dějepisnou činnost do služeb
ubrození národního a slovanského, a to zároveň po stránce
vnitřně kulturní i veřejně politické. Ani Palacký ani
Šafařík nejsou dějepisci ve výlučném smyslu slova. nýbrž
spojují dějepisectví i s jinými obory literárními. Oba začínají
jako básníci a reformátoři poetičtí: Palacký zabočuje na
čas na pole filosofie a krasovědy; Šafařík jest velikou částí
své činnosti jazykozpytec; Palacký se konečně stává
významn}'Il1 politikem.

František Palacký (1798-18í6) !;e narodil dne 14. června
1798 v Hodslavicích u Valaš. Meziříčí z rodiny
českobratrské. Ze školy svého otce, učitele, odnesl si především
znalost bible a lásku k ní: základ k povšechn}'11l vědomostem
získal v německém soukromém ústavě v Kunvaldě a na
evangelické latinské škole v Trenčíně. R. 1812 odešel na
znamenité lyceum prešpurské, kde byly vážně pěstovány
filosofie a estetíka. Svěží duch školy, společenský život
osvícenské společnosti a styky s ostatními Slovany
rozšiřovaly obzory prešpurského studentstva, jež v této době
hor
179