Slávy v nadpozemskou bytost, zosobňující všechny vlast·
nosti Slovanstva a vedoucí je k dějinnému vítězství; kult
mariánský phspčl k tomuto křesťanskému platonismu a
k v1h'u J>elrarcovu a k reminiscencim ze starověkÝch
básníku phbyly dojmy z četby Byronova "Childe Har~lda«, jimž
KolI:lr di'kuje za před sta vu putování po různ)'ch krajích
slovansk)'ch; minulost Slovanstva byla pojata elegicky,
budoucnost pak nadějně ve smyslu Herdrovy humanity,
Refll'ximíPi'edzpěv" spojuje vlivy Byrona a klasicistick)'ch
"Poslání" Ant. Marka i s jejich politickým patosem; jest
založen na antitese, která jest nejúčinnější v protikladu
nyn('jšíeh zÍ'Ícenin slovanských a hrdinské idyly
slovanského pravěku v duchu rousseauovsko-herdrovském a ve
fOrlllUlaei jungmannovsko-šafaříkovské; tu plastická
lapidárnost a zkratková typisace klasického slohu Kolláro\'a
došly vyvrcholení. Vůbec jest tento žalozpčv nad hroby
polabsk)'ch Slovanů básnickou silou rozhorlení a nadšení
n('jdokonalejším v)'tvorem Kolláro\')'m. R. 1832 vydal
Kollár nové rozšíi'ené zpracování s\'é básně, vzrost~ na 615
znl'll'k \' pHi zpěvích (II. s názvem Labe. Rén, Vltava, IV.
LHIl(', V, Achcron L Erotika se přesunula víc \' oblast
rozumovou, slovanská myšlenka byla prohloubena. živel
učeJ1l'ck)', archeologicko-historick)' a filologick)' zesílil
především v posledních zpč\'ech, v nichž se Kollár přidržel
vzoru DantO\'a "Pekle\« a )'Ráj('«, ',SláYy dcerou., uwdl Kollár
do čpské literatury tn'ale útvar sonetu, uŽÍ\'aje jako jeho
pi'edchúdci Jungmann a Šafařik chodu trochejského, S
houŽl'\'natou jednotvárností zachO\'ával r~'mové schema aBBa
aBBa cde cde; hudebnosti se nedostává těmto znčlkám.
v nichž citov)' ži\'el ustupuje pi-cd reflexí. Velkého básníka
poznávámc \' eudné nčze několika znělek milostn)'C'h. v
náZOrlll' monumentálnosti ni'kolika krajinn)'ch pohledú. \'
kazat('lsky přcs\'čdčivém pi-ednesu mnoh)'ch sonetů
didaktick)'('h a rozjímav)'ch, hlamč o tématech mravní kázně
nárojni. N('srozumitelnost někter~'ch zněll'k z\'láště z posledních
zpěnl \'iděl Kollár sám, a proto vydal l'.liklad čili Pi"ímčtky
Cl I·Ysl·Nlil'1· •. y kll 81<í1'Y (/cť'Ťc (1832).

Mimo ~'Slávy dcpru« jest básnická činnost Kolláro\'a
nepatrná: filosofické a vlastenecké epigramy, naz~'vané
Xli}lisy. prozrazují vli\' Hcrdrúv; antick~'mi rozměry psané
h'ndenční a pÍ'Íležitostné básně vykládají národně
slo\'ansk~' program Kolláruv (nejmohutněji skladba nasfCl/(rl.
Ačkoli\' Kollár vynikl jako sběratel slO\'enského lidového

176