příznačné pro romantismus: kult národa a jazyka, zájem

o minulost, smysl pro lid a jeho poesii.

Lit e I' á I' n í k I a s i c i s m u s čes k ý. V českém
duchovním životě vrcholí klasicismus v druhém desetiletí XIX.
stol., tedy v době. kdy jej jiní evropští národové překonávají
a odkládají. R. 1815 přichází do Prahy Jungmann. teoretik a
vůdce českých klasicistu, rok před ním Hanka, podpírajíci
se svou družinou Jungmannovy snahy; 1817 vrací se P. J.
~afařík nasáklý klasicistickými zásadami z německých
universit do Prešpurka, kde pro ně nalézá vyznavače a
horlivého pracovníka ve Fr. Palackém; r. 1819 vrací se z Jeny,
kde se živly romantické kHžily s prvky klasicistickými,
J. Kollár. Organisační snahy českých klasicistů
soustřeďují se v Národním museu, založeném 1820, zvláště když
tato instituce mohla vydávati časopis, řílen~' Fr. Palackým.
Ale objevují se i samostatná díla slovesná naolněná
nov)'m duchem, která všecka předešla r. 1814 ~afaříkova
\>Tatranská Musa«; r. 1817 »Rukopis Královédvorský« jako
ztělesněni obrazu jungmannovců o národní dávnověkosti;
r. 1818 Palackého a ~afaříkovi »Počátkové českého
básnictvÍ«, teoretická rukověť nejdůslednějšího klasicismu
českého: r. 1819 přepracovaná Poláko\'a » Vznešenost přírody«.
nesoucí stopy slohové spolupráce Jungmannovy: r. 1820
Jungmannova ~)Slovesnost«. soustavná učebnice literární
nauky v klasicistickém duchu. Teprve v desetiletí
následujícím dochází pak k dalším a ještě v~'raznějším proje .•• 'Ům
tohoto směru, již plně zatím ustaveného: r. 1821 a 1824
\')'cházejí dvě první verse Kollárovy ')Slhy dcery.<: r. 1824
"Smíšené básně« Čelako\'ského s hojn}wi klasicistickými
dozvuky: počátkem let 20. názorově i slohově v~'znamná
Polákova »Cesta do Italie«: z prací teoretick)'ch vznikají na
prahu tohoto decenia studie Palackého o dějinách i
základech krasovědy a r. 1827 Jungmannova zásadní stať .0
klasičnosti v literatuře«. Některé slon'sné V)'t~·ory, skládající
samu podstatu českého klasicismu literárního. jsou z doby
pozdější a přesahují mezn)' bod r. 1830, tak Čelako\'ského
:t>Růže stolistá«, tak hrdinské a selanko\;té skladby Jana
Hollého, tak úvahy z filosofie dějin od Palackého; nesou při
tom pozdním vzniku nejeden rys romantick)·.

I tvoří česk~' směr klasicistick)' v I. 1815-1830
především J. Jungmann se svou školou básnickou. M. Zd.
Polákem a Ant. Markem. Jan Kollár se S\'\W následo\'I1íkem
J. Holl)"m, Palack)' a Šafařík nejen v mladist\')"ch
proje
156