Francouzské tyto podněty rozvíiely se v Anglii a v Ně·
mf'r>kn rlvoiím !;měrem: nodvracelv ierlno~tra"T'é
ro:wmářst ví osvícenské c10bv ::l zc1t"lra7.ňovaly národní kořeny umění.
Tato reakce byla zřeimě nřerivoiem roma"tiky:
osvoho7.ovala cit. obra7.;,ost. nadšení: nřipravena pietismem.
uvolňovala zdroi náboženský: přediímaiíc zásad v francouzské
rě\·oluce. zdůrazňovala' pocit svobrl'l" osobní i národ;,í:
dobírala se smyslu pro nříroc1u a na'drala novým znůsobem na
kra iinu. V N;;mecku měl tento klasicismus ve shodě s
nolit ickÝmi ud:lloc;tmi silnÝ živel npll'pckv obrannÝ' vPti"ií
v{'znam měl včiak llJYlple('ký obrat k liriovp ní~"i. kp
gotir>kému střpňově1<u. k Rhakesnearovi: zde zvláčitě Hprdpr. iehož
myšlenkové kořeny t1<vplv v Rou~c"eapo"p natllralismu a
v angli('ké filosofii literatury s if'iím {lstřf'rlním noiJYlem
(lrigi":ll"ího p-enia. vykonal dílo velké, důsažné i mimo hra·
nice jeho národa.

Německý klasicisJYlus. přinravova'1Ý Klo'"l"tor>kpm a
LPRsingem a poc::tr\ve;,Ý na 7,'; klar1P{'h Herr1rový('h. (lns"'(>]
\'r('holu v mvčilf'nkovém i básni('kfm díle obou \·)·!rlČ'ÍC'h
dllehů vÝmarsk{·('h. Goetha a Rchi1lpr~. dvou rt"lznororF'('h
a nřece SVO"'1'·('h h la~atplt"1 sOl1JYlěrn;; ro"'v;tf o"ohnO'·ti.
K nim se nřic1rll7.i1i ierlna1< novohlll""anisté }rtpří 7::1 vNle"í
filoc;ofa a iawkověd('e Viléma z HUJYlbf)lrltů mí •..• Pi
pstptickÝm studiem anti{'1{{'ch r::lmMf'k vé!"ti k nra"é 1;(lc;lro~ti
a z'lroveň vvchoví\Vati pro skutepnou kulb'nl n~rodní.
jednak oh~ náčelníci t. zv. ienské šknlv. bratří Be(lřich ::l
Aug-ust Vilém Rchleg-lové. kteří kladli dťIraz na kulturní
uni\·ersalismus. obraceli zřetel k asi iskému v{'chodu ::l zvlft;:<ti"
si vš:mali dllcha i umě;,í střE:'d'"l\·ěkll. EstE:'tický idpál. vŠf>mi
zdůrazňovan{'. byl však v podstatě nodřín'n vyšší z';s;)(lě
humanity: svrchovaná idea člověčenství spěla k
všestrannému rozvití v<Jech schonností tak. aby se k dokonalosti
těles;,é nřidružila též dokonalost poznávací. mravní a
umělecká: blaženost lidská závisí na harmo'1ii \'šech sil.
Klasicisté a po nich i romantikové se snažili dosíci této
harmonie stál~'m zdokonalováním. postunn{'m v~·voiem. veden{'m
Prozřetelností. Se zásadou humanit\· a s požada\'kem
klasičnosti sPolovali někteří. především Herder a Rchiller,
i heslo národnosti. které promyslili a domyslili jejich
romantičtí následovníci.

Jako klasicismus německ~·. vrcholící na rozhraní XVIIT.
a XIX. sto!., obsahuje i klasicismus česk)· prvky, které jsou

155