ko první veršovec novočeský. Jeho četné hry, většinou překlady oblíbených dramatiků německých, se vesměs ztratily: nadšení vzbudil původními vlasteneckými dramaty rytířskými, jež známe také toliko z názvů: Bi;etislav a Jitka (provoz. 1786), Vlasta a Sárka a Svédská vojna v Cedllích. Prokop ŠNlivý (1764-1810?), pilný překladatel oblíbených spisů dramatických i novelistick)'ch a skladatel několika puvodních her, z nichž vynikly pokusy o pra7..skou frašku lokální s živými a humornými scénami lidov~'mi: lII(tslH~ kniml/, alld) Sázení do loterie (1796) a Pm-';.<:;tí sltidd, aneb' KulJÍ{~ek dostane za vyučenou (tiskem až ]819). Zvýšení zájmu o divadlo sloužil překlad Schillerovy úvahy Krátké pojednání o užitku, který ustavičnč stojíc-í a dol)ře spořádané divadlo pttsobiti může (1793). Antonín Josef Zíma ze svých dvou her došel úspěchu především vlasteneckou činohrou Oldřich a Božcna (1789), sloužící ideálům osvícenského demokratismu. Vznik no\'očl'Ského básnirhi. Novočeské písemnictví veršované, které vystupuje cílevědomě teprve 1', 1795 Puch· majerov)'lll činem organisačním, mohlo navazovati vedle rozkvétající anonymní poesie prostonárodní na dvě odlišné skupiny, jež udržovaly povědomí souvislosti s v~'vojem starším: na náboženské a časově !'wětské skladby lidov~'ch veršovců a na poesii veršovcu učen~·ch. obno\'Ujících látky i formy humanismu křesťansky zaban'eného. Radu lidových samouků, stěžujících si v sarkastick~'ch verších Selských otčcl/ášú na útrapy roboty a poddanství nebo oslavujících toleranční patent či blouznivě očekávajících příchod krále Marokánského, můžeme v různých krajích - jmenovitě na Slovensku - sledovati hluboko do XVII. věku, Víme, že v někter)'ch rodech se dědila tato veršovnická schopnost, která jakési individuality došla v Ct'chách v miličském rychtáři Franti-Thu Janu \'a\1Íko\'i (1741-1816), skladateli v)'znamn)'ch Pamětí. ktt'~' veršoval nejen při různých obřadech, jmenovitě svatebních, n}'brž i pod vlivem událostí politick}'ch: na Moravě pak v jadrném rt'ktoru kojt'tínském Janu Tomáši KuzníkO\'i (1716 -1786), jehož hanácky psané vzpomínky na pruskou vojnu, láska k domovu a kmenová hrdost. ve \'erších pronikající. dlouho jeho verše udržovala mezi lidem, Vedle těchto konservativních mluvčích katolických názoru lidov)'ch 148