představení česká Štvánovým překladem lff1andovy
l'di':č/Iosti a lásky k vlasti. V »Boudě~" která od náv:~t{~v:ý císaře
JasE-fa n(>~h ná?ev "C. k. vh::;tpne'_~k6 d\',dlo č('!'kf,«. hr:'llo
se až do jejího zboření r. 1789: současnč se hr:lla (~e>iká
představení vedle německ~'ch i v Růžo\'('11l t!f'le za
Pof'íčskou branou. V novém divadle v býv. klá;~t{>řc IIyhern';kém
a oozději na Malé Stra'lě těšilo se čcs1-é divadlo ieštČ'
oblibě, ale od poč. 19. stol. byly čcské hry za"edb:lvúny.
r. 1805 za ředitele Liebicha vzaly téměř za své a r. lR09
zanikly úplně. Později se utvořily ochotnické srolečno>iti
a česká představení byla hrána na rúzných jevištích, ()
nedělních odnoledních i ve Stavovském divadle. kde je řídil
Jan Nep. Štěpánek až do r. 1820, kdy byly zakázány.
Teprve r. 1824, kdy se Štěpánek stal spoluředitelem
Stavovského divadla, nadešly českým hrám opět příznivé časy.

S české strany bylo divadelní nadšení nesmírné, ale
literární výsledky tohoto nadšeného úsilí zůstaly skrovné.
Uváděno bylo k nám převážně drama německé, fraškovité
nebo sentimentální, jež bylo pouze česky upravováno,
zkracováno. lokalisováno a namnoze i zhrubováno, Jakousi
hodnotu propújčuje těmto hrám pouze nadšení vlastenecké.
které se projevilo i v několika pokusech o púvodní
vlasteneckou hru rytířskou z česk~'ch dějin. Záslužn~'m činem
těchto ochotníků bylo uvedení Shake~peara na české
jeviště a do českého písemnictví, i když se tak dálo opět
prostřednictvím německ}'Jl1. Čin ten je spiat se jmény K. J.
Tháma. jenž přeložil "Makbpthl« (vyš"l 17~6 5 nadšenou
přeJmluvou), J. J. Tandlera, který zčeštil "Hamleta"', a Pro
Šedivého převodem .• Krále Leara •.. Z německých klaEikú
zdomácňuje u nás Schiller. Také české texty k operám jsou
překládány bratry Thámy, Pro ~ediv}'m i A. J.
Puchmajerem, takže r. 1799 vydává V. Thám.Zpěvy z
nejv}'bornějších 12 zpěvoher',. Záliba ve zpěvohrách vedla již v
polovici XVIII. stol. na Moravě k \'ytvoření t. z\·. "hanáckých
oper«, provozovaných na zim cích a v klí.šteřích: byly to
hry s látkami ze života lido\'ého. s příběhy z \·ojny. z
muzik, z posvícení, doprovázené hudbou a s textf'm
dialektickým. Konečně do dramatického p:semnict\:í přinúi=,ejí nové
látky a pod:1ěty i hry loutkové.

Z řady velmi plodných, ale nepůvodních divadelních
autorů té doby poněkud vynikli:

VácIa,' Tlúm (1765-1816), doktor filosofie, policejní
úředník a konečně herec dobrodružn)"Ch osudů. známý i
ja
147