niku Hlasatel český (1806, 1807.1808 a 1818), přinášejícího
puvodní i přeložené příspěvky, poučné články, prózu i ver·
Ře. a Hromádkových Prvotin pčknéllO 1l1ll11lí, jež vycházely
jako příloha k C. k. vídeňským novinám (1813-1817).
významnější než Povídat cl (1815--1817) a Krafodwíll/ik
(1819-1820) jimramovského a žďárského faráře Matč'j4'
.Jost'fa Sychry (1776-1830) byl čtvrtletník Douroslav (1820
-1822), shromažďující četné přední spisovatele Řkoly
.Jungmannovy a vydávaný profesorem bohosloveckého se·
mináře v Hradci Králové a pak děkanem chrudimským
.J()Sf·fl'm Uboslawm Zi •• ~lt!r •• m (1782--1846). Podobného rázu
byl Ccchoslav (1820-1825), založený Vá('lawm R.·ulomi·
h'm Kran1l'riem (1792-1861) a řízený plytkým a plodným
Františkem n. Tomsou (1793-1857), Nového Č'('('h(),'~l(lva
\'ydával Jan Hostivít Pospíšil r. 18'30 a redigoval jej J. J.
Langer s přáteli v duchu slovanské nájemnosti. ale po roce
zanikl. Z H~'blova časopisu Jindy a nyní, po roce obnove·
ném J. H. Pospíšilem, vznikl časopis lú-{f.'l hské, zvaný
později Květy; za dvojí redakce Tylovy (1 x3 1-1 837 a
18-11-1845) stal se oblíben)'m orgá:1em starší romantiky,
upadl za vedení Jakuba Malého a r. 18·18 jej K. B. Štorch
změnil v časopis politický se jménť'm Knjty a plody, až
\' době reakce zanikl. Z řady zábavných časopisů, hledících
mnohdy k lidovému vzdčlání a stále častěji se zřeteli
slovansk)'mi, nebylo žádnému dopřáno delšího trvání.
Předevšim to platí o časopisech humoristických a satiristických,
o nčž se po stopách Havlíčkova .~(Jtka dály nesmělé
pokusy. Všechny přežívá jen Lumír, založen)' r. 1851
Ferdinandem Břetislavem Mikovcem, řízen~' po něm od r. 1862
mlad)'m V. Hálkem do r. 1864, kdy byl změněn ve Zlatou Prahu
a po roce zanikl. Pěstoval drobnou litprární a divadelní kri·
tiku. přinášel mnoho beletrie, přerlevším přeložené, a
otiskoval se zvláštní ochotou veršované práce mlad)'ch začá·
tečníků.

Vědecký život představovaly dva vynikající časopisy:
.•. Krok« a "Casopis českého museum".

K rok, veřejný spis všenaučný pro vzdělance národa
českoslovanského, vycházel v letech 1821--18·10 ve třech
dílech po čtyřech částkách a při prvni částce dílu čtvrtého
zanikl. Casopis za redakce J. Sv. Presla byl mluvčím
Včdecké školy Jungmannovy, která v něm pracovala ke
znárodnění vědy duchem a jazykem česk)'tll. V něm našly
výraz encyklopedické snahy přátel Jungmannov)'ch,
přede
145