nýbrž člověk s osvobozeným a jednostranně rozvit)'m
rozumem, Duchovní práce osvícenců podrobují proto přísné
kritické revisi všechny dosavadní vědecké poznatky s
hlediska rozumu, Tato revise stihla především nábožem;tví
a otřásla nejen tradicí, biblí a historickým křesťanstvím,
n)'·brž i zjeveným náboženstvím vůbec: zde a zvláštč při
šíření náboženské snášenlivosti si zvlášť horlivč počínaly
společnosti svobodných zednářů, podporované
osvícensk)'m vzdělanectvem, Na místo náboženství nastoupila
Včda, jejímž nositelem byl stav učenec kS', zahrnovaný
všeobecnou přízní. Z podnětu tohoto stavu byly zakládány
učené společnosti, knihovny a vědecké sbírky. Osvícenská věda
vynikala neústupnou láskou k pravdě. pečlivostí a
neúnavností bádání, úctou k detailu, bystrým kriticismem a
darem kombinačním a zřetelem k praktickým stránkám
života. Neměla však síly vědecké syn these a mohutnčj~í
koncepce, nerozuměla zákonúm vývoje a pohlížela proto na
děj.ny nesprávně, přeceňovala logický dukaz Ol úkor
\'č·dpekého experimentu a dávala se svádět k mechanic kr, úče!no-ti.
Nedostatek fanta::ie a citu pro;cvoval se přd"vč;:m v romčru
k umění, pro něž osvícenství nemčlo témčř smyslu. Co
vZ'1iklo v umění za doby osvíce:1ství, je pouhé napodobení
nebo úprava umění antického nebo je tvořeno v duchu
lehkého, vtipného, ale nehlubokého !'okoka.

Věd e c k é o r g a n i s a c e v Cech ách ve služl::ě Os\·!crn·
stvL Vážnost vědeckého stavu přenesla Ee o\'š::'m i na vědecké
organisace. v jejichž čele st:íla universita a novč
zakládané společnosti, především Učená spolel:nost. Pražská
universita. z níž od reorganisace za Ferdinanda III. vychá7.<'ly
všechny protireformační snahy, byla do zruše,í řádu
jesuitského ve službách krajní orthodoxie církevní' jenom
v oboru matematiky a fysiky pronikaly novější metody
badatelské. Teprve když r. 1784 bylo celé studium
zmodcrnisováno, když byla zřízena řada novS'ch stolic a když
filosofie byla učiněna průpravou dalhího studia uni\·C'rsit·
ního. zaujala fakulta filosofická významné místo čl mohla
se oddati osvícenským proudům západním. přiklánč.iíc se
vždy více ke krasoduchému pěstování filosofie. etiky a
rokokové a klasické poesie. Současně nabyla leslm ~
fakulta právnická.

Mezi profesory filosofické fakulty přibS'valo stále u('itclu
světských a tři z nich měli zvláštní vliv na v)"voj
inteligence u nás: Luž,čan Karel .Jindřich 8eibt ( 1735-1806) ,

131