hmotné i duchovní moci knl'žské a církevní, zároveň však zml'na stavovského a feudálního státu v centralistickou a byrokratickou Í'Íši, znající jeden jazyk státní a jedinou formu vládní, byly hlavními projevy vládního osvícenství. Tím vším byl dán sice říši pevný a moderní základ, ale pro země koruny českl' to bylo skutečným »koncem samostatnosti l'e~ké" zl)('l-etl'n~'m již 1749 zrušením České kanceláře. Pi'C\Taty tyto claly hospodářské, společenské a mravní podmínky pro národní obrození, které by bylo sotva nastalo v lidu hmotně a mravně ujařmeném a mezi duchy spoutan~'mi vnl'jší autoritou. Současně vzbudily centralisující gl'rmanisace a protihistorický byrokratismus příkrý odpor u šlechty jakožto nositelky vědomí státoprávního a u vzácn~'ch, ale nadšen)'ch milomíků českého jazyka hlavnl' z kruhů kněžských. zachovávajících tradice Balbínovy. Z tdo historické a národní reakce protijosefinské se živí od 70. Ict X\YIII. st. česká mvšlenka obrozenská. Za doby Leopolda II. a F'ranti;'ka II. nenastaly hlubší zmi"ny, Stát byl stále veden v duchu absolutismu. obrněnl'ho pÍ"Ísnou sousta vou policejní. se zvláště silnou mocí cl'nsurní. Ale vláda se pi'ece odhodlávala k ústupkum nánHinostním a jazykov~'m. sledujíc v tom e\Topského ducha zahraničního: stř'ední školství St' značně zdokonalilo: jmění obhnů, ztenčené státním úp:ldkem. se zvolna zwlebovalo rozk\'l'tem to\'árního průmyslu. jejž stát podporo\'al stejně jako Jlokrok techllick~'. J a z y k o v é Jl l' o b u Zl' n í j.lkožto rl':lkce proti úsilí ~ermani3:lčnínHl. Za lll'.júspčšnější pro~tředt'k státní centralisace a uniformity pokládal osdcensk~' josefinismus jednotn~' jazyk v říši. Jazykem tím byla llt"ml'ina jako jazyk moderní, shodn~' s živou skutečností i jako \'~'raz politické pÍ'Ítomnosti. stavčjíeí Sl' proti latint", jež vyznačo\'ala moc církl'vní. Tak vstupuje \' období Josefo\'č na kulturní jeviště boj nl'mčiny jakožto Cl'lltralistieké i'eči Í'Íšské s národními jazyky zemsk~'mi a boj I1l'mčiny jakožto s\'l'chované řec'i státní s órkevní latinou, Ještě za ~Iarie Terezie bvla nl'ml'ina za\'edena do úi'adú a škol nejen obe{'n\'ch. n~'brž i na uni\'Prsitu: Josl'f I I. pak prohlašuje znalost 11ěmčiny za podmínku pi'ijt't í clo škol btinsk~'ch. ustanovuje ji za ,kdin~' Í'Íšsk~' jazyk a na .kií z:lalosti činí zá\'isl)'mi zpúsobilost Í'l'm('slnickou a !)()žÍ\';Íní stip(·ndií. Ponp\'aclž ideám osvícellsk~'m slouží pi'edevším školst\'í a literatura vědecká, postupuje gl'rmanisace i zde, 128