S v~'razem slovesn)"m a periodisace osvěty i literatury se
celkem sl'Ovnává s členěním podle generací.

Prmi mocný proud, který z pokročilé Evropy zasáhne
púdu ('eskou, jest o s víc e n s tví, projevující se především
\'e Vl·jČ a slo\"l'::.né lidovýchově; v skromničkém písemnictví
krásném užívá forem literárního rokoka. Osvícenská snaha
po\'Znl'sti lid po \':7;ech stránkách se pojí s úsilím dopomoci
národu k jeho právům, která germanisující vláda vídeňská
znl'uzná vá a ruší; čeští osvícenci se stávají zároveň
českými buditeli. l"innost jejich múžeme sledovati od r. 1774,
kdy uvedení nčmčiny do škol a úřadů vzbudí prudký odpor,
až do r. lR15. kdy přední z tčch mužů, Josef Jungmann,
pi'ichází do Prahy, aby v nO\'ém duchu zorganisoval
jazyk(}\"\~', litl'r;úní i národní obrození.

Te!!! () nllV)' duch jest duch k I a s i c i s m u. opírající se
jednak o idt',k i formy antického starověku, jednak o duchovní
odkaz nl'ml'('k~'ch myslitelů a bisníků kruhu v~·marského.
Jeho id('ov~'mi sloupy jsou etická zásada humanity,
provádl'n;'l zvlášt{· ve filosofii dčjin, estetick~' požadavek
klasično,.;ti spojený s úsilím o zesvčto\'ční literatury a praktické
twslo národnosti, prohlubované k()ncepcí vzájemnosti
slovanské. Mnohé z názorů českého klasicismu .isou geneticky
pi'íbuzny a shodny s ideami romantismu, hlavně kultem
lidové písně: tu se čelný příslušník klasicismu
jungmanno\·skl'ho. Čelakovský, přechyluje již k teorii i praksi
pokolení mladšího, stejně jako před tím rukopisné padělky
d)"ší ducht:>m romantick)'·m. Kolem r. 1830 jest myšlenkový,
slove~m)" i slohov~' zásah pokolení klasicistického v zásad~
dO\'ršen, i když předáci školy teprve později podávají svá
díla zdáště významná.

Od r. 1830 jl'st český život o\'iádán r o man t i k o u. a to
několikl'r·: h(1 odstínu. jak ukazuje vnithlÍ rozpor mezi
mohutn~'mi jejími představiteli. re\'olučním novotářem v
duchu básnického indh'idualismu K. H. Máchau a K. J.
Erbenem. uchovatelt'm tradic doby klasicistické i s jejím
kultem lidové písně. Kolem nich se kupí představitelé
krotké romantiky m{·šťanské. t. zv. biedermeieru. i vyz!1avači
katolické rc~kce romantické. Tato starší romantika. \' níž
j,.;ou silnč zastoupeny tendence historické a historisující.
vyžÍ\'á se hlavně \' 1. 40 .. až r. 1848 {'iní rozhodn~' konec
její vládě.

Období p o zd n í r o man t i k y tkd s\'~'mi kořen\'
hluboko \' letl'ch 40 .. kdy tt:>ndl'nce liberální a demokratické
rozklá
126