Proti názorům zdůrazňujícím jenom cizí kořeny obrození
se brzy zdvihl odpor, poukazující na tradici domácí.
Nejsmělejší výraz mu dal ve své filosofii dějin T. G. Masaryk,
který připouští sice silné působení západních proudú
myšlenkových na naše obrození, ale jeho domnl'lé jádro,
demokratickou humanitu, vyvozuje z křesťanské humanity
české reformace náboženské; za její přímé pokrúovatele
prohlašuje nejen Kollára, Palackého a Šafaříka, ale i
Dobrovského a Havlíčka.

Nejprve se ozval odpor proti Masarykovu podceňování
ideje národní a složky obranně jazykové i zneuznávání
tradice domácí (mimo tradici českobratrskou). Liberální
politik Josef Kaizl uvedl po prvé obrodné hnutí do dějinné
souvislosti politické a nacházel jádro tohoto hnutí v idei
národního sebeurčení, jak ji hlásala francouzská revoluce
a války napoleonské. Koncepci tuto zastávali nr-kteří
d{~jepisci, i cizí, jako Alfred Skene, Boh. Rieger a A. Denis a
podepřel ji Josef Hanuš; ten však zároveň ukazoval na
závažnost reakce státoprávní iilechty české proti centralismu
a germanisaci josefinské Vídně. Kaizlovy i Hanušovy
podněty rozvil, prohloubil a v soustavu uvedl Josef Pekař.
Kořeny národního obrození vystopoval až v XVII. v{'ku
v pobělohorském vlastenectví katolick~'ch balbínovců
národně, ano i slovansky uvědoměl~Th, vlastivědn}'m
historismem prodšen}'ch a snažících se o odčinění národní
porážky. Jeho hlavní rust položil do protinčmeckého boje
šlechticů a učenců namnoze původu. jazyka i vzdělání
německého. za éry Josefovy, která násilnou germanisací a
protihistorick~'m radikalismem vzbudila siln~' odpor; teh(ly
zvedlo u\'t'?domělou hlavu rozhodné češství nejprve pod
zái'titou politiky státoprávně stavovské. pak vlivem
francouzské re\'oluce i napoleonsk)'ch válek v duchu národního
liberalismu a stupňující se demokracie. Zvláštní ceny
vývodům Pekařovým dodává šíře dějinného pojetí. jež nevidí
jenom jazykovou. literární a vědeckou. ale i politickou
stránku problému, Národní hnutí se tu osvětluje ve vš~ch
s\')'ch složkách, ať domácích či cizích: tradiční spojitost
jest zde skutečně nepřetržitá. takže obrození se r}'suje jako
organická součást dějin národních.

Per i o d i s a c e národního obrozť'ní. Dobu národního
0bro7 .. f'!1í roznhuiť'me podle vůdčích myšlenek kulturních a
literárních. které české vzdělanectvo přijímá z cizíny a staví
do služeb národního hnutí: obsah ideo\'~' se tu kryje zhruba

125