evropské; proto o nich mluvíváme jako o klasicistech. ?i1i
však v době r o man t i s mu. který je vychovával v citovém
zanícení před tvůrčí obrazností. hlavně básnickou. v kultu
lidu a jeho domněle samorostlé poesie. v úctě k minulm;ti
národní a v hledání pravého obsahu národnosti v jazyku.
Právě v těchto složkách uplatňoval se silně vliv
myšlenkového světa slovanského. který zesílil ideu slovanské
vzájemnosti, velmi plodnou v oboru kulturním a literárním a
především při vtělení do programu politického. Pozdější
romantika česká stojí pod vlivem západního I i ber a I i s mu:
slučuje češství s demokratismem, usiluje o občanský stát
a dívá se na národní tradici, především husitskou, pod
zorným úhlem vývoje svobody myšlenkové a společenské. Rok
1848, který dovedl vyjádřiti všechny obrozenské snahy ve
formulaci politické, stál ve službách tohoto občanského
liberalismu a odkázal jej generacím mladším.

Obrodný proces, při němž původní kmenové síly byly
uvolněny cizími podněty myšlenkov)·mi. se nejprve jeví
zřetelně v české vědě, především v dějepise a v jazyk
0zpytě, které novým pojetím české minulosti a slovanské
jednoty přispívají ke zmohutnění národní myšlenky. Brzy
se stýká s lidumilnými snahami osvícenskými,
probouzejícími zubožené vrstvy lidové, a přisuzuje jim právo na
blahobyt. vzdělání i vlastní jazyk. Tak splývá obrození
vědecké i lidové úsilí o původní básnictví domácí, žijící
rovnoměrně ze zdroje poesie lidové i ze vlivu cizího uměni
slovesného. Národní věda a národní literatura stojí v
popředí všeho snažení veřejného. Brzy pak podobně jako
vy·rostlo z filologie úsilí o český jazyk a ze slavistiky
slovanské vědomí, vyrůstá z historie česká politika; tak ve chvíli,
kdy se evropští národové domáhají ústavního a
svobodného života veřejného. druží se v Cechách k obrození
vědeckému a literárnímu i obrození politické. jt'ž se doplňu jl.'
posléze obrozením hospodářsk~·m. Poněkud zpožděně hlásí
se obrození umělecké: teprve v druhé polovici XIX.
v(-kldějí se vědomé a úspěšné pokusy o národní české malířství
a o {lárodní českou hudbu. obé ve shodě s národně
romantick)'mi ideály domácí poesie. ~Inohem skromněji se
vyvíjela česká věda, jíž Jungmann byl vytkl národní cíl: i
nadále učenci pě5tovali odborné bádání po něm,'Cku. a to tak
dlouho, dokud k vynikajícím česk~'m gymnasiím nepřibyla
česká universita. I politické obrození potřebovalo dlouhé
doby, aby bylo dovršeno: sedmdesát let tn-al zápas s Vídní,

123