kem šťastným; i v nich k nejčastějším motiVtlm náležejí
motivy vojenské. Ve vojenské písni zaznívá u nás
chlapecká radost z barvité uniformy, láska ke koním, junácká
statečnost, nikdy však uspokojení z krvavého řemesla nebo
dokonce ukrutenství. K slovenskému východu ukazují
většinou balady z boj nic k é s postavou Jánošíka v družině
»horních chlapců« na Slovensku nebo s Ondrášem a Jurášem
v kraji pod Beskydami.

S vět s k á lyr i k a I i d o v á doprovázela venkovana po
celý život. Podněty k ní přicházely z denního života v přírodě,
doma, v hospodách, při obřadech, zvláště svatebních,
hojné jsou písně stavovské a ještě hojnější vojenské. Pro
všechnu naši lyriku příznačný jest vztah k přírodě, jež slouží
za pozadí citových dějů lidského osudu, především
milostného; paralelismus přírody se srdcem člověka jest velmi
oblíben. Tak se s přírodními písněmi stýká zvláště erotika
lidová, počtem daleko nejhojnější. Dávno bylo
vypozorováno, že české milostné písně zachovávají rozumovou míru
a udržují se v rovnováze škádlivou ironií: že v moravských
proniká cit vzácně hluboký a oddanost vytrvalá; že erotika
slovenských písní bývá tragická, bezohledná, patetická
v touze i v zoufalství. Do písní milostn)"ch i manželských
proniká humor, ironie, satira a veselí hravé nebo bujné,
což charakterisuje zvláště písně pijácké. V rozmarném
osvětlení poznáváme také stavovské rozvrstvení venkova
i jeho poměr k panstvu a k městu.

Skupinou pro sebe jsou písně taneění, které se zpívaly
při muzikách, při hudbě instrumentální a při tanci; podle
jejich slov se jmenovaly přeěetné tance kolové. Právě ony
jsou prototypem zpěvu instrumentálního, vznikaly k
hotov)'m nápěvům. Písně ceremoniální byly zpívány při
rů~n}'ch obřadech; nejhojnější a nejdůležitější mezi nimi jsou
písně svatební.

D uch o v n í e p i k a I i d o v á souvisí sice se středověkem,
ale myšlenko\'é propracování i slovesná forma ukazují k
baroku, k jeho názorům o milosti a dobr}'ch skutcích i k jeho
kultu přírody, posluhující Bohu, Panně Marii a ruzn}'m
světcům. Mnoho jest zde však původu knižního a pramení
z tisků náboženských. které byly hojně po ruce, Mezi
těmito skladbami vynikají z\'láště },Tocleh Panny Marie a
lIří~ná duše a Panna Maria. Hloubka lidové duše se otvírá
v epických skladbách o tématech eschatologick}'ch,
připomínajících gotické spory duše s tělem. V obou vrcholn}'ch

117