bez této tendence, vznikla autentická sbírka Čcský('h
tuíradních TJísní od Jana Rittra z Rittersberku. Ze školy
Čelakovského vyšel J. V. Kamarýt a z romantického ducha
vznikla i sbírka Jana Kollára, P. J. Šafaříka a Jana
Blahoslava. Pokrok proti nim značí K. J. Erben jako sběratel,
vydavatel, badatel i jako básnický tvůrce. Na Moravě
sbíral dlouhou řadu let národní písně Fr. Sušil.

V době, kdy Erben a Sušil vyvrcholovali své životní dílo,
stála již lidová píseň v popředi zájmu nikoli jen
národopisného, nýbrž i literárně tvůrčího, o čemž svědčí jména
B. Němcové a K. Havlíčka. Ale právě tehdy ustala lidová
tvořivost, hlavně změnou životních poměru venkova.
Silněji nežli předtím zatlačovala ji píseň k r a m á ř s k á
(jarmareční, špalíčková). Ta se zakládá na tištěn}'C'h textech, je?
se u nás objevuji od stol. XVII., zahrnuje na rozdíl od písně
prostonárodní okruh epický, netraduje se a nezušlechťuje
podáním ústním a vyznačuje se rozlehlostí a
sentimentalitou. Skutečná lidová píseň odumírá přes všechny
záchranné kroky; i v krásném písemnictvi opakuji se pokusy
občerstviti pro básnictví »ohlasy« lyriky i epiky, jak toto
úsilí dosvědčuje tvorba Nerudova, Sládkova. Fr. S.
Procházkya O. Přikryla, ale i P. Bezruče aJ. \Volkra.

Nové cesty ve studiu lidové písně vytkl Ot. Hostinsk)',
který se postavil proti názorům romantick~'m: vytkl cenu
lidové písně jako dokumentu psychologického a
sociologického a položil u pr('stonnrndníd: skla(la~(>jů hiavní
důraz na tvorbu textu. Nov)'1l1i cestami ubírá se i
sběratelství v jednotlivých krajích, v němž nejhojnější soubor
podal Čeněk Holas Čcskými národ~lími písněmi (J, tanri (1908
a 1910 o 2000 č.) po příkladu velkého sběratele písní
slovansk)'ch a chodsk}'ch Lud. Kuby: významným sběratelem
písní chodsk)'ch je Jindř. Jindřich. Na ~Ioravě se udržovaly
romantické názory mnohem déle, především zásluhou
Františka Bartoše. Jako se k Sušilovi přiklonil hudebník
Křižkovsk}', tak k Bartošovi přilnul Leoš Janáček, který
pro Bartošův první,soubor napsal muzikální úvod a sám
vydal z rkp. sbírek Ustavu pro lid. píseň s P. Vášou
J101'avské písně milostné.

Sběratelství lidov}'ch písní. podporovanému státem,
dostalo se velké záštity v ,,('stavu pro lidovou píseň v
republice Československé" (od r. 1919). řízeném zprvu .Jiřím
Polívkou a po něm Jiřím Horákem.

Lidovou píseil po stránce slovesné nelze ;.;tLHlova ti bez

115