šinou zachovány; došly nás většinou pouhé náčrty obsahů,
avšak nemůžeme tvrditi, že dramata byla skutečně po
česku provozována.

Z jesuitského pera, prostředí i ducha pochází najisto

t. zv. hra rakovnická vánoční (kolem 1685); autorem je
Jan Lioortin (1654-1732), posléze kanovník svatovítský.
Jest to spíše »deklamace« než drama, jež se svěžími
barvami přírodními, přirozenou lidovostí a pastýřským
rámcem řadí k lyrickým plodům okruhu Rosova. S ní souvisí
vtipný, rozmarný a nábožný Actus pobožný () Narození
Syna božího, nejlepší scénická práce čáslavského rodáka
Václava Franti~ka Kozmánka (1607-1679>' Kromě
historických, dokumentárně cenných zápisů a nářků o válce
třicetileté napsal řadu »intermedií< či l>interludií« ze
života selského, vyznačujících se ostrým pozorováním, živou
charakteristikou a obhroublým humorem burleskním. Đ
Tyto hry pronikaly rychle do lidu a byly tu zpracovávány
po venkovském vkusu: v této úpravě se zachovaly do stol.
XIX.

Průběhem věku XVII. a v první třetině XVIII. stol. se
podařilo nositelům reformace katolické na\Tátiti český
národ do lůna církve římské a získati jej pro katolictví.
Skvělé náboženské umění barokní, vÝtvarné i hudební, také na
naší půdě bohatě rozkvetlé, získávalo znovu pro duchovní
hodnoty a dodávalo vnitřnímu životu jednoty kulturní.
arciť zcela odcizené starým Čechám předbělohorským. Ale
tato vzdělanost. bránící učenci ve skutečném vědeckém
bádání a nedovolující laiku svobodně mysliti, pozdila se
žalostně za současným duchem evropsk)'m: v literatuře se
projevovala krajní jednostranností náboženskou nebo
nanejv)'š historickou - pro skutečné slovesné tvořeni
umělecké nebylo vůbec místa, jako nebylo místa ani pro pravou
činnost naukovou, spoléhající na poznání rozumové a
smyslové.

Světským a řádovým kněžím nepodařilo se ani zastavit
úpadek národního jazyka a vědomí. Vznešenější stavové se
poněmčovali, vzdělanci se uchylovali většinou k
mezinárodní latině. Němčina vnikala do sněmů, života úředního,
správy statků; vystřídala v pobělohorské šlechtě franštinu
a vlaštinu, a když se i habsburská dynastie poněmčila. zdál
se postup germanisace nezadržiteln~'. Obvod češtiny se
zmenšoval zevně, vnitřně podléhala zkáze. namnoze
působením germanismů; staré české knihy se již nečtly

106